Petr Holub: Konec zimního spánku. Snižujte úroky
Centrální bankéři budou mít v nadcházejícím roce jiné starosti, než hlídat, aby ceny zboží i služeb rostly příliš rychle. Spíš bude třeba zabránit tomu, aby se cenový růst zastavil úplně. Jakkoli zní tato věta po zkušenostech minulých let neobvykle, vyslovil ji hlavní ekonom Evropské centrální banky Philip Lane.
Čtěte také
O potřebě udržet inflaci na úrovni aspoň dvou procent se zmínil koncem minulého týdne v rozhovoru s rakouským deníkem Der Standard a jeho výrok byl tak významný, že ho v úterý speciálně ocitoval slavný Financial Times.
Smysl Laneova sdělení je nasnadě. Příliš vysoká inflace sráží výkony každé ekonomiky a vede ke zchudnutí celé společnosti. Centrální banky na celém světě proto bojují proti inflaci zvyšováním úrokových sazeb.
Klíčové je nastartovat prosperitu
Pokud ale nechají sazby v zájmu nízkých cen na vysokých hodnotách příliš dlouho, zabrání tím hospodářskému oživení. Lidé a firmy namísto toho, aby vyráběli zboží, na kterém se při stagnujících cenách nedá příliš vydělat, budou raději shromažďovat dluhopisy se zaručenými vysokými úroky.
Čtěte také
Jenže nastartovat prosperitu je klíčovým úkolem, který stojí před eurozónou i většinou ostatních evropských zemí a centrální banky by proto měly po odchodu inflace úrokovou sazbu zas rychle snížit.
Otázkou zůstává, proč o nutnosti udržet aspoň nějaký cenový růst začal hlavní ekonom Evropské centrální banky mluvit právě teď, tedy začátkem roku 2025 a záhy po publikaci zprávy o prosincové inflaci.
Klíčový byl nepochybně výchovný záměr. Evropská inflace v prosinci zrychlila na 2,4 procenta a v meziročním vyjádření tak zrychluje už tři měsíce po sobě. To by mohlo vzbudit obavy mimo jiné i klíčových představitelů Evropské centrální banky. Inflace pořád hrozí, mohli by si říct, a rozhodnout, že centrální banka přestane svou základní úrokovou sazbu ze současných tří procent dál snižovat.
ECB by měla úroky snížit
Ve skutečnosti už je další pokles inflace na obzoru. Ve většině evropských zemí k němu dochází vždycky lednu, lze ho navíc očekávat i od února do dubna, kdy se zvýší statistický základ.
Čtěte také
Jinými slovy, ekonom Philip Lane by byl rád, kdyby se Evropská centrální banka (European Central Bank) držela dosavadního plánu a ze současných tří procent by svou základní sazbu do léta skutečně snížila na dvě procenta.
Nutno dodat, že nad takovými vývody by se měli zamyslet i centrální bankéři České republiky. Zdejší ekonomika potřebuje stejnou podporu jako většina evropských zemí.
Radní České národní banky v čele s guvernérem Alešem Michlem ale se snižováním úrokové sazby přestali. Při posledním zasedání ji nechali na čtyřech procentech s tím, že situace v oblasti cen je příliš nejistá.
O tom, že lze jen těžko předvídat, co nastane v letošním roce, také i s ohledem na inflaci, nemůže být nejmenšího sporu, a v rozhovoru pro Standard to připouští i hlavní ekonom Evropské centrální banky.
Nejisté vyhlídky nemusí nutně znamenat, že člověk, nebo třeba centrální banka, zaujme defenzivní postoj a bude jenom čekat, co se přihodí.
Naopak se může pokusit, při zachování potřebné opatrnosti, do nejistých poměrů aktivně zasáhnout a nějak přispět k tomu, aby se záležitosti obrátily správným směrem. V tomto případě na cestu k dlouho očekávanému ekonomickému probuzení.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.