Petr Holub

Dlouho chodili ekonomové a sociologové jen po špičkách kolem jedné otázky. Loni v březnu vypukla krize, ekonomický výkon se propadl nebývalým způsobem.

Převládajícím motivem společenského, politického i ekonomického života se stala nuda, přesněji řečeno bezčasí.

Začátkem týdne jsme viděli, jak bude vypadat realita státního rozpočtu. Od ministryně financí jsme se dozvěděli, že schodek rozpočtu na rok 2022 přesáhne 300 miliard korun.

Do českých obchodů české potraviny. Za tím účelem stanovíme kvóty, kolik českého zboží musí nabízet supermarkety. 

Pomoci každému, kdo byl postižen uzavřením ekonomiky, a investovat co nejvíc. To jsou jistě správné plány a postupuje tak každá vláda z vyspělých zemí. 

Ve čtvrtek 11. března tomu bylo přesně deset let od havárie japonské atomové elektrárny Fukušima. Tato událost leccos změnila, nejvíc ovšem ve střední Evropě. 

Teoreticky to stále může být dobrý rok, říkají dokonce i ti nejvíc opatrní ekonomové. Co také mají říkat, když z reálné ekonomiky chodí samé dobré zprávy. 

Nekontrolovaný provoz v průmyslových podnicích je v této chvíli hlavním důvodem, proč se počty nakažených koronavirem, a tím i nemocných a hospitalizovaných budou zvyšovat.

Ještě nikdy to nebylo s českým průmyslem tak nahnuté jako v pondělí dopoledne. Ministři se chystali na vládu a dozvídali se, že bude třeba vyhlásit přísný lockdown.

Ceny bytů se snižovat nebudou a existuje určitá šance, že už moc neporostou, uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok.