Petr Holub: Čechům českou kvalitu
Do českých obchodů české potraviny. Za tím účelem stanovíme kvóty, kolik českého zboží musí nabízet supermarkety. Paragrafy s tímto obsahem prosadil do zákona o potravinách poslanec SPD Radim Fiala. Sněmovna jeho návrh schválila koncem ledna hlasy poslanců SPD, komunistů, sociálních demokratů a Trikolóry, ovšem rozhodující slovo měl klub hnutí ANO. Teď Fialův nápad shodil Senát hlasy úplně všech přítomných senátorů, ovšem ještě jednou bude rozhodovat sněmovna.
Návrh Radima Fialy opravdu nemá smysl schvalovat, protože v sobě skrývá rozpor. Český občan nepochybně chce české potraviny, ovšem zároveň není pochyb, že žádá, aby potraviny byly kvalitní.
A každý tuzemský zákazník ví velmi dobře, že české zboží není vždy nejlepší alternativou. Fialův plán nemůže vyjít a bude jenom správné, když ho sněmovna na druhý pokus odmítne.
Čtěte také
Přesto nejde popřít, že v českých obchodech mají být přednostně české potraviny, je jenom potřeba najít jinou cestu, jak je tam dostat.
Pro Čecha bývá neobvyklou zkušeností návštěva v rakouském obchodě, protože v něm jiné než rakouské potraviny nejsou. Mezi deseti druhy trvanlivých salámů se sotva najde jeden z Maďarska, v regálech se sýry jsou tři nebo čtyři francouzské značky, v záplavě piv bývá ještě tak český Budvar a Prazdroj,nebo Corona z Mexika.
Vyrábět kvalitní potraviny je dražší
Otázka zní, jak toho Rakušané dosáhnou. Mají ovšem důmyslnější metody než jeden humpolácký zákon.
Čtěte také
Například platí ekologické předpisy, podle kterých je možné prodávat zeleninu či mléčné výrobky ze vzdálenějších lokalit pouze v případě, když není k dispozici místní, tedy rakouské zboží. S tím souvisí, že místní sdružení bramborářů, zelinářů a mlékařů mají dostatek kapacit, aby se pokryla domácí poptávka. To ovšem znamená, že nevyužívají půdu k produkci energetických plodin, ani k pěstování komodit typu pšenice určených na vývoz.
Také u rakouských potravin bývají páteří výroby velcí mlékaři, zelináři a řezníci, otázka proto zní, jak zajistit, aby dbali na kvalitu. Stát tedy odpouští daně malým sedlákům, kteří nabízejí zboží v malých vesnických prodejnách. Kvalita v supermarketu musí být přinejmenším srovnatelná s tím, co ve vedlejší vesnici prodávají malí sedláci.
Není nesplnitelným úkolem prosadit obdobný systém v Česku prostřednictvím stejných daňových a dotačních mechanismů. Otázka zní, proč se o to nikdo ani nepokusil.
Problém bude nejspíš s velkými potravináři a zemědělci. Vyrábět kvalitní potraviny je dražší a náročnější, zatímco pěstovat komodity pro vývoz a pro energetiku zajišťuje vysoký zisk bez velké námahy. Jinými slovy: dříve než se došlápne na supermarkety, je třeba pro plán získat kapitány zdejšího zemědělství.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
