Petr Holub: Nebezpečná hra s velkými dluhy

25. březen 2021

Začátkem týdne jsme viděli, jak bude vypadat nová realita státního rozpočtu. Od ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) jsme se dozvěděli, že schodek rozpočtu na rok 2022 určitě přesáhne hranici 300 miliard korun. Ministryně to sdělila záhy poté, co výnosy desetiletých státních dluhopisů přinejmenším dočasně překonaly úroveň dvou procent, tedy dvojnásobek podzimní sazby.

Budeme si půjčovat hodně a draho, musí z toho odvodit každý. Souvisí s tím výzva premiéra Andreje Babiše (ANO), ať Česká národní banka nezvyšuje základní úrokovou sazbu a pokud možno přesune nějaké peníze ze svých účtů do státní pokladny.

Čtěte také

Přinejmenším v první části své žádosti byl úspěšný, protože guvernér centrální banky Jiří Rusnok potvrdil, že v dohledné době nehrozí žádné zvyšování sazeb a tím ani další zdražování státních půjček. Premiér tedy přiznal určitou nervozitu, pokud jde o financování dluhů, které jeho vláda rozjela nebývalým tempem. Dost možná to je začátek nové epochy, kdy bude Česko složitě vymýšlet, jak financovat své dluhy.

Shodou okolností se začátkem týdne odehrála další epizoda stejného příběhu – jen za dramatičtějších okolností, protože tentokrát měla turecké kulisy. Tamní prezident Recep Tayyip Erdogan využil práva, které má na rozdíl od svého českého kolegy, a odvolal guvernéra centrální banky Naciho Agbala. Ten se totiž rozhodl bojovat s inflací a základní úrokovou sazbu zvýšil o dvě procenta, tedy o mnohem větší podíl než Jiřího Rusnoka napadá i v těch nejdivočejších snech.

Věci pod kontrolou

Odvolání guvernéra způsobilo v Ankaře takový poprask, že se okamžitě propadl kurz turecké liry i akcií na místní burze, ovšem nejpozoruhodnější byl skok výnosů desetiletých dluhopisů o čtyři procenta vzhůru. Od této chvíle ztratila turecká vláda nárok na jakýkoli slušný úrok.

Čtěte také

Nejde jednoduše srovnávat Česko s Tureckem už jen z toho důvodu, že Turecko je několikrát větší ekonomika a že prezident Erdogan je dobrodružnější povaha než tuzemský premiér Babiš.

Přesto člověk příběhům země na Bosporu najednou lépe rozumí. Vláda bude tlačit na centrální banku, ať drží úroky na pokud možno nízké úrovni, aby si mohla půjčovat s menšími náklady, ovšem někdy intenzitu svého nátlaku přežene.

Petr Holub

Především z pohledu tuzemského byznysu se vláda stává rizikovým faktorem. Pokud bude ve vlastním zájmu držet úrokové sazby nízko, může tím pomoci i podnikatelům, na druhé straně je kabinet středně velkého státu na finančních trzích příliš malým pánem. Snadno se může stát, že stejně jako Erdogan svou snahu přežene a bude tvrdě potrestán zhroucením měnového kurzu či trhu s dluhopisy.

Věřme, že premiér Babiš i ministryně Schillerová mají věci pod kontrolou.  

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

autor: Petr Holub
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.