Marek Hudema: Strach z migrace, zbraň v rukou politiků
Ve velké části Evropy sílí protiimigrační nálady. Podstatná část občanů se obrací proti uprchlíkům bez většího rozlišování mezi ekonomickými migranty a lidmi prchajícími před válkou či z politických důvodů. A politici toho využívají pro získávání voličských hlasů. Bez ohledu na fakta. Jenže to se může jednou nepříjemně zvrtnout.
Ilustrací tohoto trendu jsou nedávné události v Ceutě, španělském území na pobřeží Afriky. Do Ceuty po moři připlavalo najednou přes sedmdesát tisíc lidí. Místní úřady čelily situaci, kterou nebylo bez použití rozsáhlého násilí prakticky možné zvládnout. Obrázky z Ceuty zaplavené uprchlíky přicházejícími z Maroka vyvolaly v Evropě šok a strach.
Čtěte také
Někteří evropští politici, včetně těch českých z vládních i opozičních stran, se začali předhánět v kritice Španělska. Hrozili, že Španělsko odříznou od schengenské zóny volného pohybu po Evropě, a zdůvodňovali to obavou, aby uprchlíci z Ceuty nešli dál. Španělsku vyčítali jeho snahu legalizovat část imigrantů, kteří v zemi již dlouho pracují, a slabou ochranu unijních hranic.
Přitom příliv imigrantů do Ceuty nebyl způsoben jen legalizací uprchlíků. Ta se na nově příchozí nevztahuje a většina imigrantů, bohužel až na ty nejagresivnější, byla z Ceuty okamžitě odsunuta zpět do Maroka. Navíc z Ceuty se nedá volně dostat do Evropy, a tudíž ani do zbytku Unie. To ale nehrálo v první reakci politiků žádnou roli.
Oběti kvůli přízni voličů
Nějaký čas pak trvalo, než se politici vrátili do reality. Na jednání unijních ministrů vnitra, svolaném původně kvůli pokárání Španělska, bylo nakonec Španělsko za své jednání v Ceutě pochváleno. O omezení Schengenu pro Španělsko se prý nemluvilo. Byť Itálie zavedla i tak na měsíc hraniční kontroly. Zní to skoro jako komedie. Směšné to není.
Ukazuje to, že podstatná část evropských politiků chce rychle reagovat na obavy a někdy i mylné představy svých voličů, místo toho, aby jim vysvětlovala situaci. A je ochotna kvůli dočasné přízni voličů obětovat třeba volný pohyb po Evropě, a tím i část ekonomické prosperity starého kontinentu. Tentokráte k tomu naštěstí nedošlo. Příště ale už to takhle vyjít nemusí.
Autor je komentátor serveru lidovky.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
