Ondřej Soukup: Rusko sází na rakety
V červenci letošního roku ruská armáda vypálila na Ukrajinu rekordních 376 raket. Z toho 126 z nich byly balistické rakety, zbytek střely s plochou dráhou letu. Byl to dvojnásobek raket než v červnu. A nevypadá to, že by tempo ruských útoků mělo zpomalovat.
Právě převaha Ruska v raketách je zjevně hlavním důvodem, proč ruský prezident Vladimir Putin odmítá jednat o míru a neustále zdůrazňuje, že Rusko kráčí k neodvratnému vítězství. Přitom Moskva se momentálně nachází v nejhorší situaci od léta 2022, kdy se Ukrajina ubránila vpádu ruských vojsk a pohřbila plány Kremlu na dobytí Kyjeva během jednoho týdne.
Čtěte také
Postup ruské armády se letos prakticky zastavil, ztráty začínají převyšovat počty nových rekrutů, ukrajinské dronové a raketové útoky na ruské rafinérie vyvolaly nedostatek benzínu a ekonomika se kvůli výdajům na válku propadá do recese. Obyčejní Rusové, kteří se předchozí čtyři roky snažili válku ze svých životů vytěsnit, se nyní nemohou tvářit, že se jich to netýká.
Což je samozřejmě obrovský úspěch Ukrajiny a je vidět, jak moc se Kreml snaží tyto události zamlčovat. Jenže méně se mluví o tom, že i Rusko dovede zasazovat citelné údery.
Kvůli raketovým útokům prakticky přestaly fungovat ukrajinské černomořské přístavy, což je problém pro vývoz obilí. Poté, co Ukrajinci spektakulárně zničili sklady největšího ruského online prodejce Wildberries, Rusové začali masivně útočit na ukrajinské sklady. Již dříve bombardovali oddělení dopravce Nova pošta, nyní došlo třeba i na prodejce elektroniky Rozetka.
Ještě větší teror proti civilistům
Zásadním problémem je, že Ukrajinci s tím nemohou nic dělat. Ukrajinská armáda vybudovala překvapivě efektivní systém monitoringu vzdušného prostranství na základě radarů, detektorů zvuku a umělé inteligence, takže dokáže sestřelovat naprostou většinu úderných dronů typu Šáhíd. Jenže proti balistickým raketám obranu nemá.
Čtěte také
Respektive má americké systémy Patriot, jenže do nich nemá žádné střely. A co hůře, střely nemá prakticky nikdo. Veškeré dostupné zásoby byly použity během horké fáze konfliktu v Íránu a státy Perského zálivu zjevně vykoupí prakticky jakékoliv jejich množství. Proto Volodymyr Zelenskyj nepřestává zdůrazňovat potřebu licenční výroby těchto střel, zatím bezúspěšně.
Vladimir Putin je zjevně přesvědčen, že pokud rozpoutá ještě větší teror proti ukrajinským civilistům, povede to k další masivní migrační vlně do Evropy. To zase vyvolá napětí, ze kterého budou profitovat především politické síly, které mají blízko k Rusku.
Zejména zima bude kritická. Pokud dojde k podobnému ničení energetické infrastruktury a výpadkům elektřiny a tepla, jak tomu bylo minulou zimu, bude to pro Ukrajince mimořádně těžké. Na změnu tohoto stavu máme už jen pár měsíců.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
