Libor Dvořák: Smutný přístup ke společné evropské obraně proti balistickým střelám

Čtěte také

Návrhu vytvořit Europatriot nerozumím. Nejsme v pozici, kdy bychom si mohli cokoliv nárokovat, říká Kopečný

Jak se zdá, těžištěm nové úmluvy se stává Ukrajina, jíž má být ze strany západních členů koalice poskytnuta vskutku nepapírová, ale zcela reálná materiální finanční pomoc a faktická integrace ukrajinského obranného průmyslu do stávajících evropských vojensko-průmyslových schémat.

V prohlášení koalice se přitom výslovně praví, že Ukrajina sama je už teď schopna dodávat Evropanům pro potřeby protibalistické obrany konkrétní technická řešení. Francouzské listy z počátku tohoto týdne přitom zdůrazňují, že tato soustava se nebuduje pro potřeby nějakých příštích agresí, ale výhradně v zájmu obrany Evropanů.

Systém Freya

Ukrajinský prezident Zelenskyj, který do Paříže samozřejmě přicestoval také, přislíbil, že už do roka v Evropě bude fungovat společný antibalistický systém Freya. Na jeho vývoji pracuje ukrajinská firma Fire Point, která už údajně vyvinula antiraketu FP-7. Ostatní příslušenství by měly dodat evropské firmy.

Čtěte také

iROZHLAS

Nevím, proč jsme se nepřidali k unijní protibalistické ochraně, říká Landovský. Pozvání Česko dostalo

Zajímavé je, že raketa FP-7 vznikla na základě střel pro systém S-300, který Sověti vyvíjeli od 60. let minulého století a posléze montovali na ukrajinském závodě Vizar.

Ještě zajímavější je pak porovnání ceny: zatímco jedna rána z Patriotu stojí skoro 5,5 milionu USD, ukrajinská obdoba vyjde na pouhých 700 tisíc.

Smutný přístup

O to smutnější je přístup některých evropských vlád k tomuto projektu. Český premiér Andrej Babiš jako obvykle v podobných případech vymýšlí „něco jiného“ a tentokrát nepřipouští ani přítomnost našich vojáků na Ukrajině, ani spolupráci na právě zmíněném ukrajinském projektu.

Libor Dvořák|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

Místo toho nabízí jakési zatím chimérické „europatrioty“, které by se vyráběly podle schématu, fungujícího v případě úspěšného evropského dopravního letounu Airbus. Ještě příkřejší byl tradičně proruský nový bulharský prezident Radev. Ten doslova prohlásil, že „místo Bulharska není v této koalici“.

Podívám-li se u vědomí něčeho takového kolem sebe, třeba na Slovensko, nutně si vybavím novou knihu kolegů z Rádia Svoboda Jaroslava Šimova a Andreje Šarého Za zákon a pořádek!, věnovanou politickému vývoji střední a jihovýchodní Evropy ve 30. letech minulého století, samozřejmě směrem k autokraciím, není mi z toho zrovna dobře po těle… 

Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor