Ondřej Soukup: Vivaldi hraje proti Rusku
Ukrajinská operace Vivaldi, tedy protiútok na Donbasu u města Krasnyj Lyman, úspěšně pokračuje a ruské jednotky byly zatlačeny za řeku Žerebec. Ruský tlak na poslední ukrajinská města na Donbasu jako je Slovjansk a Kramatorsk, výrazně oslábl. Rozsah problémů nemohou ignorovat ani ruští prováleční publicisté, a dokonce ani některá kremelská média.
Zlom přišel v okamžiku, kdy ukrajinská třetí armáda zveřejnila záběry ruských válečných zajatců. Kteří si stěžovali, že jejich velitelé je hodili přes palubu, více než měsíc seděli bez zásobování, jídla a vody v lese a jediný rozkaz byl, aby zaujali kruhovou obranu a bojovali do posledního muže. Samozřejmě, slovům zajatých mužů se nedá stoprocentně věřit.
Čtěte také
Jenže sami ruští zastánci války potvrzují, že všechno je pravda. Třeba telegramový kanál Vojennyj osvědomitěl ještě před třemi týdny psal o tom, že stovky ruských vojáků jsou v obklíčení, nemají náboje, jídlo, vodu a ze zoufalství pijí vlastní moč. Tedy přesně to, o čem nyní zajatci mluví na videu ukrajinské armády.
Prováleční Z-bloggeři většinou píší jen pro své publikum, které podporuje válku do vítězného konce. Což není úplně málo, nejpopulárnější Z-kanál Rybar čte přes milion lidí. Ale dosud jejich informace zůstávaly mimo pozornost oficiálních médií. Průšvih u Lymanu ovšem donutil o tom napsat i superloajální deník Moskevskij komsomolec.
Rusko přiznává chyby?
Ten k tomu přistoupil tvůrčím způsobem. Ukrajinská armáda je podle něj úspěšná, protože poslechla radu ruského ministra obrany Andreje Bělousova. Ten při svém nástupu do funkce v loňském roce prohlásil, že „Je možné se mýlit, nelze lhát.”
Čtěte také
Podle autora článku s tím má ruská armáda velké problémy. Z-bloggeři o tom píší už dlouhou dobu. Velitelé na frontě posílají svým nadřízeným zprávy o dobytých vesnicích, i když ve skutečnosti jsou tam ještě ukrajinští vojáci. Následně je ovšem dobýt musí, jenže nemohou využít dělostřelectvo nebo letecké bombardování. Protože piloti mají vesnici označenou jako pod ruskou kontrolou, a tudíž na ni nemohou útočit.
Nyní se to dostalo i na stránky Moskevského komsomolce. Podle něj Ukrajinci uspěli také proto, že dlouho o svém postupu veřejně neinformovali.
Čtěte také
„Nepřítel dokonale chápe, že pokud tyto úspěchy sám neoznámí, my je svému velení určitě nenahlásíme, a tudíž nám nebude poskytnuta potřebná posila,” cituje článek jednoho ze Z-bloggerů. Jinými slovy, autor otevřeně přiznává, že ruští velitelé lžou svým nadřízeným a rozhodně by nepřiznali, že někde mohli Ukrajinci postoupit.
Může to znamenat, že Rusko přiznává chyby a změní způsob jakým vede válku? Sami Z-bloggeři jsou k tomu skeptičtí.
„Samozřejmě by to šlo. Stačí vyměnit náčelníka generálního štábu, vyhodit generály, kteří ženou své vojáky do nesmyslných krvavých útoků, a na jejich místo dát ty, kteří se ve válce osvědčili. Myslíte, že se to opravdu stane?” pokládá rétorickou otázku jeden ze „zetniků”.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
