Petr Holub: 11. březen 2011. Den, kdy Čechům zdražila elektřina
Ve čtvrtek 11. března tomu bylo přesně deset let od havárie japonské atomové elektrárny Fukušima. Tato událost leccos změnila, nejvíc ovšem ve střední Evropě. Už 14. března vyhlásila německá kancléřka Angela Merkelová tříměsíční moratorium na výrobu elektřiny z atomu a po třech měsících definitivně rozhodla, že Německo nejpozději v roce 2022 zruší všechny atomové elektrárny.
Česka se to týká jako málokteré jiné země v německém sousedství. Radikální reakce na Fukušimu změnila energetickou politiku našeho souseda, který od té doby mohutně investuje do obnovitelných zdrojů.
Čtěte také
Mimo jiné staví na severním pobřeží větrné parky, ze kterých proudí na jih mohutné vlny elektřiny vždy, když fouká vítr. Elektřina nezná hranic, a tak někdy míří od Baltského moře do Bavorska přes Čechy. Proto Čechům nezbylo než modernizovat přenosovou soustavu.
Náklady na elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů jsou vysoké, jak mohou německé domácnosti zjistit každý měsíc na fakturách od energetických závodů. Němci ovšem chtějí platit.
Čechů se nikdo neptal, jenže za drahou elektřinu musí platit stejně, protože jejich energetická soustava je faktickou částí té německé. Okolnost, že českým domácnostem zdražila za posledních pět let elektřina nejvíc v Evropě, je přímým důsledkem nukleární katastrofy ve vzdáleném Japonsku.
Kam nás tato cesta zavedla?
Mnozí si pamatují, k čemu před deseti lety ve Fukušimě došlo. Podmořské zemětřesení vyvolalo mohutnou vlnu tsunami, která zabila na východním pobřeží Japonska 20 tisíc lidí a vyřadila z provozu zdroj elektřiny pro chlazení atomového reaktoru. Po výbuchu uniklo radioaktivní záření, před kterým byl evakuován okolní region.
Čtěte také
Hlavní poučení si z toho vzala země, kde atomovým elektrárnám tsunami nehrozí ani trochu. Fukušima ovšem posloužila jako argument, kterým dokázalo zelené hnutí zastavit rozvoj atomu v nejsilnější evropské ekonomice. Jeden paradox ovšem vyvolává druhý.
Německo chce zrušit i uhelné elektrárny, proto musí všechno vsadit na obnovitelnou energii. Takový plán nejde splnit, říkali mnozí před deseti lety, nakonec však převládlo přesvědčení, že Němci zorganizují všechno.
Důvěrou však od té doby leccos otřáslo. Začalo to podvody při měření výfukových plynů z dieselových motorů, zesílilo prokazatelnou neschopností zastavit covid. Vyrábět elektřinu pouze z obnovitelných zdrojů – také tento projekt zřejmě bude nad síly našich sousedů.
Fukušima znamená pro Německo a celou střední Evropu začátek tažení za čistou energií. Deset let po výročí katastrofy je na čase promyslet, kam nás tato cesta zavedla. Řečeno oklikou: těžko se někdo vzdá pohodlí, které zaručuje dostatečný přísun cenově dostupné elektřiny. A kdo tento přísun zaručí, když to nebudou atomové elektrárny.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
