Petr Holub: Dokonce ani Biden nemá neomezenou tiskárnu peněz
Pomoci každému, kdo byl postižen uzavřením ekonomiky, a investovat co nejvíc, aby se ekonomika znovu nastartovala. To jsou jistě správné plány a více nebo méně podle nich postupuje každá vláda z vyspělých průmyslových zemí. Samozřejmě zůstává v podtextu otázka, kdo takovou zábavu zaplatí, ovšem politici nad ní obvykle mávají rukou. Státní podporou zachráníme svůj ekonomický potenciál, který pak potřebné peníze vydělá. Tak je to jednoduché.
V takovém světě neexistuje neřešitelný problém, protože vždy je tu stát, aby pomohl, a jeho možnosti jsou z principu neomezené.
Čtěte také
Člověka to přímo svádí uvěřit, že svět funguje právě tímto způsobem. Proto také málokterý Čech protestuje, když se stát zadlužuje půl bilionem korun ročně, pokud politici dostatečně vysvětlí, že peníze půjdou opravdu na užitečné věci.
Státní podpora ekonomice v potížích ovšem tímto způsobem nefunguje. Příkladem mohou být Spojené státy, tedy nejbohatší země světa, jejíž prezident Joe Biden právě vymýšlí záchranné a podpůrné programy, které jsou také největší na světě. Na pomoc zemi zbídačené epidemií pošle dva biliony dolarů, další čtyři biliony chystá na rozjezd nové konjunktury.
Plán na splácení dluhů
Opravdu to není omyl, hovoří se o bilionech, tedy o tisících miliardách dolarů. Ovšem ani prezident nejbohatší země nepočítá s tím, že stát je opravdu všemocný. Nemůže si natisknout tolik peněz, kolik ho napadne, a nemůže si ani půjčovat nad určitou psychologickou hranici.
Čtěte také
Proto také počátkem týdne oznámil, že přinejmenším část nákladů na rozvojové programy uhradí z nových daní. Není nic originálního na tom, o jaké daně půjde – podle očekávání se zvýší o třetinu sazba daní pro podniky a také posílí daně z příjmů bohatších lidí či zdanění výnosů z finančních transakcí. Také nepřekvapuje, že očekávané výnosy ve výši bilion dolarů za desetiletí jsou o dost nižší než dotační ofenziva.
Podstatný je fakt, že ani americký prezident Biden nemůže přehlížet pravidla finančního světa. Pokud se chystá významně zadlužit stát, pak musí potenciálním věřitelům předvést, že má k dispozici nástroje, s jejichž pomocí v případě potřeby peníze na splácení dluhů sežene. Není úplně snadné zajistit, aby taková demonstrace síly vypadala věrohodně – třeba nedává smysl slibovat přehnané zvyšování daní či úspor, které by zničily každou ekonomiku.
Česká republika se hodlá zadlužit vzhledem k velikosti ekonomiky obdobnou částkou jako Američané. Také tuzemští politici proto budou dříve či později nuceni nabídnout věřitelům nějaké řešení. Před parlamentními volbami tedy nemá vůbec smysl zabývat se programem té strany, která nepřijde s plánem na splácení dluhů, tedy nejspíš na zvýšení nějakých daní.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
-
Pověsti z Olomouckého kraje
Igor Bareš -
Sestry
Martin Uhlíř -
PRAŽSKÉ JARO - PRAGUE SPRING FESTIVAL - GOLD EDITION vol. 7
Bedřich Smetana, Česká filharmonie, Wolfgang Sawallisch, Johannes Brahms, Pražský filharmonický sbor, Roberta Alexander, Thomas Allen, Lubomír Mátl, Erich Leinsdorf, Miroslav Mareš, Jaroslav Vašíček, Jan Málek, Zbyněk Matějů

