Petr Holub: Německo chrání nás. Jak dlouho ještě?
Teoreticky to stále může být dobrý rok, říkají dokonce i ti nejvíc opatrní ekonomové. Co také mají říkat, když z reálné ekonomiky chodí samé dobré zprávy. Především se ukázalo, že se zahraniční obchod nezastavil ani počátkem roku a že se jeho lednový přebytek zvýšil na neuvěřitelných 25 miliard korun. Vedle toho nemůže zapadnout, že přes veškerou krizi vyrostly loni tuzemské mzdy o šest a půl procenta. Vyhlídka na zlé časy tak opravdu nevypadá.
Přesto jde porozumět i důvodům nezbytné opatrnosti. Po hlubokém propadu ekonomického výkonu často nastává stejně prudký vzestup, ovšem nejde z toho usuzovat, že všechno bude stejné jako dřív. Naopak je možné, že hospodářství nasadí dlouhodobě pomalé tempo, ze kterého se dostane až za pět let jako po minulé krizi.
Čtěte také
Opravdu není těžké živit obavy. V zahraničním obchodě potvrdil leden zkušenost z posledního čtvrtletí minulého roku. Export táhne Německo, přitom vztahy s ostatními zeměmi v zásadě stagnují.
Německý motor se jen tak nezadře, na to lze spolehnout, už jenom z toho důvodu, že tamním firmám roste odbyt v Číně. Říše středu už žije v době bez koronaviru a prostřednictvím našich západních sousedů se na nové epoše prosperity můžeme podílet už dnes. Není důvod si myslet, že nově nastartovaná prosperita jen tak skončí.
O čem Němci začali pochybovat
Zneklidnit ovšem může jedna důležitá okolnost, totiž časté nářky německých průmyslníků, že hrozí výpadky dílů do jejich fabrik.
Čtěte také
Na otázku, kteří dodavatelé jsou tak neodpovědní, že nechávají své německé partnery čekat, se člověk dozví třeba z deníku Welt, že hlavní komplikací se stává Česká republika. Její hranice sice zavřelo samo Německo z obav před koronavirem, to však není omluva, pokud díly od českých dcer nedorazí německým matkám včas. Přes Německo jsme získali kontakt na skvělý svět, jaký nastane po koronaviru, těžko však říct, jestli unikátní spojení neztratíme.
Tak ostatně zní obecná obava před koncem každé krize. Svět se nepochybně znovu vrátí ke konjunktuře, ale mezitím se může nečekaně proměnit. Příkladem je informace o mzdovém vývoji v tuzemsku. Mzdy a zaměstnanost se zvýšily ve školství, zdravotnictví a v dalších veřejných službách, ovšem platy klesají a lidí ubývá v pohostinství a obchodě. To je příkladem, že krize rozděluje společnost. Zatímco část společnosti vyjde v lepší kondici, než byla předtím, celé sektory zchudnou a nic se na tom už nedá změnit.
O něčem podobném se rozhoduje na vyšší úrovni národních ekonomik. Dosud existuje naděje, že Česká republika neztratí svou dobrou pozici přednostního dodavatele do německých továren. Zatím to je ovšem pouze naděje, protože sami Němci o tom začali pochybovat.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
