Ondřej Konrád: Ústavní zvyklosti, alfa samec a jiná zvířena

Miloš Zeman
Miloš Zeman

Dejme tomu, že když prezident konečně v pátek přislíbil odvolat ministra kultury, má ČSSD půlku problému za sebou. Ale zůstává před ní nadále druhá polovina, tady prezidentova naprostá neochota jmenovat novým členem vlády stranického místopředsedu Michala Šmardu.

Týden očima Petr Schwarze: Ústava podle střelců

Prezident Miloš Zeman jednal s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem a ministrem kultury Antonínem Staňkem

Premiér Babiš a o den později vicepremiér Hamáček společně se stále ještě ministrem kultury Staňkem vykonali pouť k prezidentu Zemanovi. Výsledkem deputací bylo, že v pondělí bude stejně vedení sociální demokracie jednat o tom, zda strana ve vládě setrvá.  

Přičemž k tomu není žádný věcný důvod a těžko si to vysvětlovat jinak, než že mají Miloš Zeman i s premiérem sociální demokraty za příslovečný hadr, jak pravila jedna jejich ex-starostka. Pokud takový dojem převažuje ve vedení strany, pak je jeho pondělní rokování v podstatě na téma setrvání ve vládě anebo odchodu z koalice předem jasné.

I když tomu ale tak být samozřejmě nemusí a v podstatě bude záležet opět na prezidentovi, který to také dává vůkol zřetelně najevo. Aby bylo každému jasné, kdo že je tu první mezi alfa samci. Protože pokud sociálně demokratičtí předáci řeknou, že se absolutně nic nezměnilo a Šmardova nominace platí, prezident to třeba nakonec přijme.

I když si vyhradí nějaký čásek na přemýšlení. Konec konců, sám přece určil, že pana Staňka odvolá až k poslednímu červenci. A bude si do té doby dál hrát na kočku a myš.

O čem sní hlava státu

Miloš Zeman by možná měl jiné představy vyústění situace a ČSSD v nich nefiguruje. Ale patrně se mu nedaří vnutit premiérovi takřečenou rekonstrukci vlády. Rozuměj: doplnění za odstoupené ministry ČSSD osobami podle Zemanova výběru. A to vše s podporou hlasů hnutí SPD, které prezident o víkendu označil za nikoli extremistické, ale toliko radikální.

Petříček: Ministři ČSSD jsou připraveni rezignovat. Vadí mi nedodržování ústavy

Tomáš Petříček (ČSSD)

Vládní krize mezi koaličními partnery ANO a ČSSD stále není u konce. Přestože proběhlo hned několik schůzek s prezidentem Milošem Zemanem. Rozpadne se vláda?

Tím by, lidově řečeno, ze sebe přece jen Andrej Babiš učinil kašpara. A je si vědom, že 78 poslanců hnutí ANO v podstatě nelze obejít. Leda by se strany demokratického bloku spolčily s komunisty a okamurovci, což zaručeně nenastane. Jinými slovy, ani alfa-samecká jednička není všemocná. A nakonec třeba Šmardu překousne, pustí celou věc, jež týdny otravovala ovzduší, z hlavy a začne myslet na věci příští.

Tedy ještě víc oslabit Babišovu pozici. Což je stav, ve kterém se ústavu k prasknutí napínající a na dvojnásobné přímé volební vítězství se odvolávající prezident cítí skvěle. Byť leckdy působí dost unaveně. Ale jak vidíme, zdání klame.

Neutuchající a neoslabené

Během uplynulých dvou měsíců opět předvedl neutuchající vůli k moci i neoslabené umění ji dostat do rukou. V čemž mu ovšem politikové chodívají obyčejně vstříc tak hladce, jako by to snad dělali rádi. Ačkoliv by se zdánlivě klímajícímu prezidentovi samozřejmě mohli vzepřít a odkázat jej do patřičných mezí.

Ondřej Konrád

Většinou ale často uvažují v časově limitovaném horizontu, totiž z hlediska momentálních postavení, které se snaží co nejdéle podržet. Jestli nyní sociální demokraté ze Šmardovy nominace necouvnou a Miloš Zeman ho bude muset akceptovat, nepůjde sice o nějaké obrovské vítězství, protože se zkrátka jen naplní normální zvyklosti dané ústavou, ale přesto by to sociální demokraté měli zkusit.

Mají snad myši v oblibě být krutými hříčkami? Na odchod z koalice bude pořád dost času. Až kočka odmítavě zamňouká.   

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Související