Obraz moderních dějin nebude kompletní, dokud nedostanou slovo ti, kteří jimi prošli, míní historička Hájková
Poslechněte si celé Hovory Petra Viziny
„Dějiny nám dávají důstojnost. Výzkum dějin z pohledu lidí s postižením, menšin nebo například 20. století z pohledu Romů – to všechno přináší důležitou perspektivu. Stejně tak, když se podíváte na holocaust, je třeba vnímat i to, která témata společnost stigmatizovala. Je to sexuální směna i queer touha,“ vysvětluje Anna Hájková, lektorka moderních evropských a kontinentálních dějin na University of Warwick ve Velké Británii.
Čtěte také
Vede Centrum globálních židovských studií, je historičkou židovského holocaustu a autorkou knih Poslední ghetto. Všední život v Terezíně.
Teď jí vyšla publikace Lidé bez dějin jsou prach: Queer touha a holocaust, kde prozkoumává donedávna bílé místo historického bádání, tedy stejnopohlavní touhy a zážitky obětí holocaustu.
Náš obraz moderních dějin nebude kompletní, dokud nedostanou slovo ti, kteří jimi prošli. Včetně těch, kdo před svým okolím a někdy i těm nejbližšími nepřiznali svou menšinovou sexuální orientaci, říká v pořadu Hovory.
Čtěte také
Motivací k napsání knihy byla pro Annu Hájkovou prý obecně rozšířená homofobie obětí i pozůstalých, která vedla k tomu, že jejich hlasy byly z velké části z archivů dokonce vymazávány.
Proč se rozhodla zkoumat příběh pražské odbojářky Ireny Millerové a osudy queer židovských teenagerů? Jak přemýšlíme jako společnost nad tím, kdo má právo vyprávět o holocaustu? Jak prožívá fakt, že historie, kterou zkoumá, se stále vzdaluje? Odpovědi nabízí Hovory Petra Viziny.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
