Obraz moderních dějin nebude kompletní, dokud nedostanou slovo ti, kteří jimi prošli, míní historička Hájková
„Dějiny nám dávají důstojnost. Výzkum dějin z pohledu lidí s postižením, menšin nebo například 20. století z pohledu Romů – to všechno přináší důležitou perspektivu. Stejně tak, když se podíváte na holocaust, je třeba vnímat i to, která témata společnost stigmatizovala. Je to sexuální směna i queer touha,“ vysvětluje Anna Hájková, lektorka moderních evropských a kontinentálních dějin na University of Warwick ve Velké Británii.
Čtěte také
Vede Centrum globálních židovských studií, je historičkou židovského holocaustu a autorkou knih Poslední ghetto. Všední život v Terezíně.
Teď jí vyšla publikace Lidé bez dějin jsou prach: Queer touha a holocaust, kde prozkoumává donedávna bílé místo historického bádání, tedy stejnopohlavní touhy a zážitky obětí holocaustu.
Náš obraz moderních dějin nebude kompletní, dokud nedostanou slovo ti, kteří jimi prošli. Včetně těch, kdo před svým okolím a někdy i těm nejbližšími nepřiznali svou menšinovou sexuální orientaci, říká v pořadu Hovory.
Čtěte také
Motivací k napsání knihy byla pro Annu Hájkovou prý obecně rozšířená homofobie obětí i pozůstalých, která vedla k tomu, že jejich hlasy byly z velké části z archivů dokonce vymazávány.
Proč se rozhodla zkoumat příběh pražské odbojářky Ireny Millerové a osudy queer židovských teenagerů? Jak přemýšlíme jako společnost nad tím, kdo má právo vyprávět o holocaustu? Jak prožívá fakt, že historie, kterou zkoumá, se stále vzdaluje? Odpovědi nabízí Hovory Petra Viziny.
Související
-
Holocaust postihl i ty, kteří nevěděli, že jsou Židé nebo Romové
V českém senátu proběhlo vzpomínkové setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Na místě natáčela Jana Šustová.
-
Mezi šesticípé hvězdy a plynové komory v Osvětimi patří rovnítko, připomíná Kraus z židovských obcí
„Zneužití jakéhokoliv náboženského symbolu – přestože bychom mohli diskutovat, zda je tento symbol zrovna náboženský – je velice diskutabilní,“ míní Kraus.
-
Američtí Židé, kteří přežili holocaust, Němce nenávidí, evropští naopak, říká muž, který přežil
Do koncentračního tábora se dostal v necelých 14 letech. Byl vybrán na smrt, přesto přežil. Hostem Osobnosti Plus je profesor Tomáš Radil, muž, který přežil Osvětim.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
