Obraz moderních dějin nebude kompletní, dokud nedostanou slovo ti, kteří jimi prošli, míní historička Hájková
Poslechněte si celé Hovory Petra Viziny
„Dějiny nám dávají důstojnost. Výzkum dějin z pohledu lidí s postižením, menšin nebo například 20. století z pohledu Romů – to všechno přináší důležitou perspektivu. Stejně tak, když se podíváte na holocaust, je třeba vnímat i to, která témata společnost stigmatizovala. Je to sexuální směna i queer touha,“ vysvětluje Anna Hájková, lektorka moderních evropských a kontinentálních dějin na University of Warwick ve Velké Británii.
Čtěte také
Vede Centrum globálních židovských studií, je historičkou židovského holocaustu a autorkou knih Poslední ghetto. Všední život v Terezíně.
Teď jí vyšla publikace Lidé bez dějin jsou prach: Queer touha a holocaust, kde prozkoumává donedávna bílé místo historického bádání, tedy stejnopohlavní touhy a zážitky obětí holocaustu.
Náš obraz moderních dějin nebude kompletní, dokud nedostanou slovo ti, kteří jimi prošli. Včetně těch, kdo před svým okolím a někdy i těm nejbližšími nepřiznali svou menšinovou sexuální orientaci, říká v pořadu Hovory.
Čtěte také
Motivací k napsání knihy byla pro Annu Hájkovou prý obecně rozšířená homofobie obětí i pozůstalých, která vedla k tomu, že jejich hlasy byly z velké části z archivů dokonce vymazávány.
Proč se rozhodla zkoumat příběh pražské odbojářky Ireny Millerové a osudy queer židovských teenagerů? Jak přemýšlíme jako společnost nad tím, kdo má právo vyprávět o holocaustu? Jak prožívá fakt, že historie, kterou zkoumá, se stále vzdaluje? Odpovědi nabízí Hovory Petra Viziny.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
