Základem je pro piercera Byl jednou jeden život, radí tatér Bugtcher, který mužům upravuje genitálie

„Nerad používám výraz strach z bolesti. Je to spíš spíš respekt k tomu zásahu,“ vysvětluje provozovatel holešovického tetovacího studia v pořadu Hovory.

Čtěte také

Kérky, jizvy, lovestory. Poslechněte si podcast o tom, proč se lidi mění

V oboru se pohybuje už přes dvě dekády a prvním piercingem často provází i ty úplně nejmenší. Malé holčičky vodí maminky do profesionálního studia mnohdy proto, že mají samy špatné zkušenosti s propíchnutím ušních lalůčků a chtějí, aby to jejich dcery měly rychle za sebou. 

„To je za mě rozumný důvod,“ usuzuje tatér. „Méně rozumný důvod je ten, aby si tě nepletli s klukem.“

Nemá ale rád, když maminky před zákrokem dcerám říkají, že to bolet nebude. „Šesti nebo osmiletých holčiček už se ptám, jestli se na náušnice víc těší, nebo se víc bojí. Taky jim říkám: Neber to jako strach. Je to něco, co zažíváš poprvé, ale za chvilku zjistíš, že to vlastně nic není,“ přibližuje a dodává:

Čtěte také

Tetování spojuje duši a tělo. Může podporovat psychické zdraví i být úletem, kterého litujeme

„Piercing určitě nebolí jako včelička. Protože koho bodla včelička, ten ví, že je to docela jízda.“

Ať už je ale motivace jakákoli, snaží se před aplikováním piercingu pracovat se strachem zákazníků a proces přátelsky a civilizovaně vysvětluje. 

„Když s lidmi mluvíte na rovinu a řeknete, co od zákroku mají očekávat, tak jsou v klidu. Protože musí pochopit, že jim nelžete,“ vysvětluje tatér a zdůrazňuje, že jsou i případy, kdy zákrok sám odmítne nebo odloží. Jednomu muži tak například nepropíchl ústa kvůli začínající paradentóze – a on se za ním po letech s důvěrou vrátil.

Změna v tetování

„Dnes už pracuji hlavně v oblasti genitálií,“ říká majitel studia Hell. „To jsou implantáty, které se vkládají pod kůži na penis, takové kuličky, které pak mají stimulační efekt na ženu při sexu.“

Muži za ním často chodí i na tetování nebo piercing. Přístup k tetování se za posledních dvacet let transformoval a zákazníci už oslovují spíše tatéry s osobitým stylem, od kterých si nechají tetování navrhnout podle své představy, než aby vybírali design z konkrétních šablon.

Čtěte také

Tetování je otázkou diskuse. Tatér je občas v roli psychologa, říká Tomáš Mitura

„S piercingem to tak dlouho nebylo,“ všímá si tatér a vysvětluje si to i malou nabídkou šperků. Zatímco dříve vybírali zákazníci z 20 druhů, dnes jich pražské studio nabízí i 800.

„Spouští se tady nová služba šperkovského designerství, kdy si piercer zmapuje ucho a vymyslí, které šperky by do něj mohly jít,“ přibližuje Bugtcher.

Znalost těla je podle něj pro tatéry i piercery klíčová. Kdyby se mohl vrátit do minulosti a poradit těm, kteří s jehlou teprve začínají, apeloval by tak na pořízení anatomického atlasu. 

„A pak ať se podívají na seriál Byl jednou jeden život,“ usmívá se. „Spousta piercerů si dnes projde pár víkendů kurz, to stávající vzdělání není úplně ono, protože za pár víkendů se nenaučíte nic,“ uzavírá. 

„Ve finále o tom těle nic neví, ale vy potřebujete vědět, jak funguje celé tělo. A kouknout se na ten dětský seriál je obrovský krok, to je za mě alfa omega.“

Proč si dnes necháváme propichovat nejrůznější místa na těle? Má lidské tělo nějaké limity? A proč v létě nepíchá bradavky ani břicho? Poslechněte si celý rozhovor v audiu na začátku článku.