Lidé nemají rádi ambivalentní a komplexní dějiny. Chtějí si je kategorizovat, myslí si historička Anna Hájková

21. červen 2022

Jak vlastně vyprávíme historii? Co a proč zůstává vytěsněno nebo opomenuto? Historička Anna Hájková působí na univerzitě v britském Warwicku a jejím tématem jsou moderní evropské dějiny; patří k nim sociální, kulturní a genderová historie holocaustu a dění v ghettu Terezín.

„Já jsem takový historik toho všeho. Snažila jsem se nevybírat si něco jako zajímavé dějiny a něco jako nezajímavé dějiny. Zajímala jsem se o hlad, nemoci a slavení. O to, když bylo v Terezíně uvedeno Verdiho rekviem, o fotbal a o osudy starých lidí a dětí, o osudy takzvaných míšenců a ortodoxních židů. A jak všichni tito lidé spolu komunikovali,“ popisuje historička Anna Hájková.

Poslechněte si celé Hovory Petra Viziny. 

autoři: Petr Vizina , knem
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.