O čem se dnes mluví v Londýně? Protektorátní „zábava“ začala v roce 1943 mlít z posledního
O čem se dnes mluví v Londýně? Tak zněl název jednoho z mála dochovaných rozhlasových skečů z období protektorátního rozhlasu. Byl odvysílán 12. března 1943, tedy jaksi k „oslavám“ čtvrtého výročí protektorátu.
Napsala a natočila ho obvyklá sestava autorů a interpretů, která se na tyto „parodie“ specializovala, tedy mimo jiné herci Karel Postranecký a Jindra Miškovský a textař Josef Opluštil, humorista, který by se jindy než za nacismu asi těžko uplatnil.
Čtěte také
Druhá vlna skečů, jejíž počátek můžeme datovat rokem 1943 a vyhlášením takzvané „totální války“ jak v Berlíně Goebbelsem, tak u nás K. H. Frankem, se od té první zase tak moc nelišila. Kromě antisemitských výpadů a zesměšňování exilu i odboje zde byl kupodivu i důraz na vlasteneckou notečku.
Pár vět jedné z emigrantských postav ve skeči stojí za to ocitovat: „Který ďas mi jen poradil, abych jel na tenhle anglický ostrov. Co je mi do Angličanů, Američanů, Holanďanů, Poláků a Francouzů! Ti naši doma mají aspoň půdu pod nohama a střechu nad hlavou. Jak bych byl rád tam u nás. Jak je tam asi krásně, v mé vlasti...“
Účinek byl chabý
Šlo tedy vlastně o zvrhlou variaci na známé dykovské téma „opustíš-li mne, zahyneš“, kterou ostatně po válce velmi zdatně vůči politickým exulantům rozvinuli rovněž komunisté.
Je asi zjevné, že propagandistický účinek těchto scének musel počátkem roku 1943, kdy se válečný vývoj začínal obracet, i na prostomyslnějšího posluchače asi velmi chabý. Navíc parodovaná postava Edvarda Beneše ujišťuje ve dveřích své kanceláře svého hosta pana Kohna o tom, že bude vždy dbát, aby židovští spoluobčané v obnovené republice požívali všech samozřejmých občanských práv a práv menšin.
Dá se konstatovat, že zatímco protektorátní represivní orgány fungovaly do posledního okamžiku na 100 %, propaganda, a zvláště „zábava“ začala počátkem roku 1943 pomalu, ale jistě mlít z posledního.
S autorem knihy Protektorátní rozhlasový skeč Radkem Žitným ukázku komentuje redaktor Pavel Hlavatý.
Související
-
Estráda sem, estráda tam. Zábava pro totálně nasazené Čechy
Tvrdá práce, ale i organizovaná zábava. Heslo nacistické propagandy, které se uplatňovalo za druhé světové války i na totálně nasazené Čechy na území Německa.
-
Zábava v časech protektorátu. „Když vám dochází chléb, musíte přitlačit na hry,“ komentuje historik
Sestry Allanovy, Zdena Vincíková, Kamil Běhounek, R. A. Dvorský – hvězdy swingové hudby, jejichž popularita za protektorátu neklesla navzdory válečným poměrům, spíš naopak
-
Jak vypadal běžný život v Praze za nacistické okupace? Lístků dost, ale jídla málo, vzpomínal voják
Běžný život v Praze. Co to vlastně znamenalo za nacistické okupace? Na dobu vzpomínal v roce 1942 a vysílání BBC voják Antonín.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
