Estráda sem, estráda tam. Zábava pro totálně nasazené Čechy
Tvrdá práce, ale i organizovaná zábava. Heslo nacistické propagandy, které se uplatňovalo za druhé světové války vůči dělníkům pracujícím v továrnách na území protektorátu, se vztahovalo i na totálně nasazené Čechy na území Německa.
Na jaře 1943 se v Německu nacházelo v totálním nasazení na 450 tisíc českých dělníků. Bydleli v pracovních táborech, pracovali ve zbrojovkách a jejich tristní situaci se v zájmu zachování pracovní morálky pokoušeli poněkud zlidštit nacistické orgány jakýmsi „dovozem kultury“ z území protektorátu.
Čtěte také
V té době se odehrálo celé turné estrádních umělců po továrnách všude tam, kde Češi pracovali. Záznam ze Špandavy (dnes součást Berlína) svědčí o tom, s jakým nadšením přijímalo obecenstvo výstupy, které dnes už někdy budí úžas svou naivitou. Hlavně komické scénky zřejmě často obstarávali umělci druhé a třetí kategorie.
Smutnou pravdou ale je, že tato představení tvořila často jedinou možnost kulturního vyžití pro totálně nasazené Čechy. Ovšem nevíme a těžko můžeme soudit, zda se lidé po dvanáctihodinové směně opravdu upřímně smáli a radovali, že slyší z pódia českou píseň a český vtip, nebo prostě neměli na vybranou a svým způsobem se museli bavit jistou absurditou tohoto druhu zábavy. Nejspíš jak kdo.
Útěky zpět
Co se ostatně dalo čekat od představení, které nejprve v Praze prošlo cenzurou samotného Emanuela Moravce a K. H. Franka? Ti také celou akci vymysleli.
Jisté je že lidé z obětovaného „ročníku 1924“, kteří především byli odsouzeni k otrocké práci v nacistickém Německu, se budou snažit dostat co nejdřív domů, ať už legálními cestami nebo na vlastní pěst.
Jakmile se Německo ocitne pod nátlakem spojenců a nálety budou na denním pořádku, začnou se množit útěky dělníků zpět na území protektorátu, jak to jen půjde. Estráda sem, estráda tam.
Související
-
Zábava v časech protektorátu. „Když vám dochází chléb, musíte přitlačit na hry,“ komentuje historik
Sestry Allanovy, Zdena Vincíková, Kamil Běhounek, R. A. Dvorský – hvězdy swingové hudby, jejichž popularita za protektorátu neklesla navzdory válečným poměrům, spíš naopak
-
Jak vypadal běžný život v Praze za nacistické okupace? Lístků dost, ale jídla málo, vzpomínal voják
Běžný život v Praze. Co to vlastně znamenalo za nacistické okupace? Na dobu vzpomínal v roce 1942 a vysílání BBC voják Antonín.
-
Reportáž z vokovické zbrojovky: idylické tlachání v závodní kuchyni i sociální vymoženosti
Na těch, kdo budou v klidu pracovat a držet disciplínu, nebudeme šetřit. Taková byla v kostce politika nacistické správy za protektorátu vůči dělníkům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
