Bahno protektorátního humoru: rozhlasové skeče. V jednom hrál i Vlasta Burian
Na pojmu rozhlasový skeč by samo o sobě nebylo nic závadného. Pokud to ovšem slyšíme ve spojení s lety druhé světové války a protektortátu, měli bychom zbystřit.
Hrané scénky plné rádobyhumoru, které se od roku 1940 a hlavně od podzimu 1941 začaly na vlnách protektorátního rozhlasu vysílat, měly za úkol dělat propagandu skrz zesměšňování exilových politiků, odbojářů, umělců, kteří odešli do emigrace (typicky dvojice V + W), ale i celých národů, typicky samozřejmě především Židů.
Bahno tohoto humoru bylo samozřejmě bezedné, bohužel si řada posluchačů začala přímo do rouzhlasu psát o reprízy těchto výtvorů.
Hvězdy nad Baltimore
Jedním z nejproslulejších skečů se stal ten s názvem Hvězdy nad Baltimore, který v roce 1941 natočilo mimo jiné i několik významných českých herců, mezi nimi i hvězda první velikosti Vlasta Burian.
Ze skeče se dochovalo pouze několik úvodních minut, nemůžeme tedy dnes posoudit Burianův herecký výkon, ale podle vzpomínek pamětníků v parodickém ztvárnění Jana Masaryka se jednalo o výkon tak špatný, že se téměř rovnal sabotáži.
Bylo to poprvé a naposled, kdy Burian k účasti na takovém podniku svolil, jiní se v tomto smyslu „namočili“ daleko častěji, ale i tak to byla jedna z příčin Burianova trestního stíhání po válce. Stojí za to zmínit účast Čeňka Šlégla, který v těchto skečích účinkoval pod obrovským tlakem, aby zachránil před transportem část své rodiny. Nebylo mu to nic platné, jeho herecká kariéra s rokem 1945 navždy skončila.
I zde bohužel platilo, že revoluční spravedlnost bude měřit každému jiným metrem - podle oblíbenosti, výše majetku a samozřejmě stranické knížky...
Související
-
Sport za protektorátu jako ventil pro lidi. Vítězství nad Německem ale nebylo žádoucí
Sport často nahrazuje politiku. V našich dějinách najdeme mnoho příkladů. Tím nejznámějším jsou hokejové zápasy Československa se SSSR z jara 1969. Jak to bylo za války?
-
Zapomenutá řemesla. Protektorátní výprava do dílny staroměstského orloje i na věže kostelů
Do dílny pražského orlojníka, ve které se od dob mistra Hanuše moc nezměnilo, se v létě 1941 vydal reportér protektorátního rozhlasu.
-
Navrátit pražské Rudolfinum německému umění. Reportáž z přestavby budovy okupační správou
Místo hudby se tu ozývala kakofonie politických bojů. Touto větou okomentoval německý rozhlasový reportér minulost pražské budovy pojmenované po princi Rudolfovi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka