Netanjahu si myslel, že radikály zkrotí. Ti ale teď krotí jeho, míní analytik Tureček
Vytrvalé protesty proti justiční reformě přivedly izraelskou vládní koalici na kraj kolapsu. Premiér Benjamin Netanjahu sice v pondělí oznámil její odložení, podle analytika Břetislava Turečka se tak ale jen snaží získat čas: „Ve vládě jsou lidé, kteří čekají, že sice dojde na nějaký dialog, ale bude to jenom formalita a potom si schválí, co chtějí,“ uvádí s tím, že jeden ze sporných návrhů už byl předložen ke druhému čtení v parlamentu.
Ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir pohrozil odstoupením v případě, že bude reforma úplně smetena ze stolu. Nakonec souhlasil s jejím odložením, ale jen výměnou za příslib, že bude vytvořena národní garda, tedy úplně nová ozbrojená složka.
Čtěte také
„On sám ani nesloužil v armádě a teď má pod sebou pohraniční policii a policii. Jeho odpůrci si to vykládají jako vznik nějaké paramilitární extremistické skupiny řízené přímo Ben-Gvirem. Vidíme, že ve vládě jsou lidé, kteří nejsou připraveni na kompromis,“ upozorňuje.
Po listopadových volbách se Netanjahuovi podařilo sestavit poměrně pevnou vládu opírající se o náboženské a nacionalistické extremisty. Teď ale k tomu, aby vládu udržel, musí hájit daleko extrémnější pozice, než by sám zastával.
„Radoval se, že bude mít páku na justici, která ho vyšetřuje ve třech rozsáhlých korupčních kauzách. Jenže po třech měsících mu dochází, že jeho partneři mají daleko radikálnější požadavky, a tím se dostal do pasti,“ dodává s tím, že místo aby Netanjahu krotil radikály, tak radikálové krotí Netanjahua.
Společnost se radikalizuje
Tureček připomíná, že zatímco před 30 lety v Izraeli dominovala levice a došlo k pokrokům v mírovém procesu s Palestinci, nyní levice skomírá a z krajní pravice se stal politický mainstream.
Společnost je nyní hluboce rozdělená a jednotlivé tábory se velmi silně radikalizují.
Netanjahu mezi extremisty našel ochotné spojence, ideologicky je ale pružný a do vlády je schopen jít s kýmkoli – v minulosti do koalice například vůbec poprvé přivedl arabskou stranu. Právě izraelští Arabové prý stojí v současné krizi spíše stranou, daleko větší pnutí vyvolává mezi Židy.
Čtěte také
„Společnost je nyní hluboce rozdělená a jednotlivé tábory se velmi silně radikalizují. Když se nyní dostáváme do bodu, kdy má v už tak hodně militarizovaném Izraeli vzniknout další bezpečnostní složka jako výsledek politické dohody, tak to nevěstí nic dobrého,“ varuje expert.
Krajní pravice se podle něj snaží posouvat mantinely a vychylovat zemi ještě více doprava, a to i ve vztahu k Palestincům. „V Izraeli a na okupovaných územích je silná osadnická lobby, extremisté z řad osadníků se vysmívají armádě nebo policii, protože to pro ně jsou jakési změkčilé proudy sionismu. Zcela cíleně chtějí tu zemi táhnout ještě víc doprava,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Jan Fingerland: V Izraeli se vzájemně hubí demokracie a právo
Nová izraelská vláda má řadu reformních plánů. K těm, které vyvolávají největší kontroverzi, patří záměr reformovat soudnictví, a zejména postavení nejvyššího soudu.
-
Jan Fingerland: Padesát odstínů hrdosti aneb Blízký východ v roce 2022 a 2023
Arabský svět bude na rok 2022 možná paradoxně vzpomínat především v souvislosti s fotbalovým šampionátem. Je pro to více než jeden důvod.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.