Gita Zbavitelová: Izrael – ramadán a hrozba eskalace násilí
Uprostřed protestů statisíců Izraelců proti soudní reformě a nepolevujících palestinských násilností čeká Izrael perný měsíc – ve středu večer začíná muslimský ramadán, který každoročně provází zvýšené napětí, provokace a střety radikálních Arabů s policií.
Minulá vláda Naftaliho Beneta sice vstřícnými gesty vůči muslimům a Palestincům zabránila vzplanutí konfliktu na jeruzalémské Chrámové hoře, ale útoky neustaly a vedly k zahájení rozsáhlé bezpečnostní operace izraelské armády na Západním břehu s cílem pozatýkat podezřelé z terorismu.
Čtěte také
Pokračují i letos a Palestinci se vojákům stále urputněji brání; vloni si střety vyžádaly na 160 mrtvých Arabů a letos je jich už 85, ale zabránily stovkám teroristických útoků a zachránily mnoho izraelských životů.
V neděli se na podnět Egypta, Jordánska a Spojených států sešli v egyptském Šarm aš-Šajchu představitelé Izraele a palestinské samosprávy, aby se pokusili eskalaci násilí před ramadánem zabránit. Podobné setkání se konalo už v únoru v jordánské Akabě. Teď se obě strany dohodly, že „zřídí mechanismus, který má omezit násilnosti, podněcování a štvavé výroky a činy“, ale neupřesnily, jak má takový mechanismus vypadat.
Dojem, že se Izrael rozpadá?
Čtěte také
Izrael a Palestinci si také slíbili, že se zdrží jednostranných kroků. Izraelská vláda nebude čtyři měsíce projednávat výstavbu nových domů na Západním břehu a šest měsíců neschválí žádnou novou osadu. Podobný závazek údajně padl i v Akabě, ale premiér Netanjahu ho popřel a jeho vláda vzápětí schválila výstavbu 10 tisíc nových bytových jednotek.
Samospráva zase v Šarm aš-Šajchu slíbila, že bude udržovat bezpečnost v oblasti pod svou správou, což v poslední době nečinila. K izraelským závazkům patří i slib, že vláda nezmění status quo na Chrámové hoře v Jeruzalémě.
Na ramadán se připravuje i teroristické hnutí Hamás. Jeho přední představitel Sálih Arúrí na uniklé nahrávce z interní porady prohlašuje, že skupina letos nechce rozdmýchat napětí v Pásmu Gazy, ale hodlá se plně soustředit na eskalaci na Západním břehu. Hamás patří k hlavním strůjcům tamějších teroristických útoků, verbuje tam zájemce o boj proti Izraeli, dodává jim zbraně, a dokonce je za útoky platí.
Čtěte také
Chce také svrhnout palestinskou samosprávu, která je stále slabší a méně oblíbená mezi Palestinci – podle nejnovějšího palestinského průzkumu si přeje odstoupení jejího předsedy Mahmúda Abbáse už 77 procent obyvatel palestinských území. Průzkum také ukázal znepokojivou radikalizaci Palestinců: 55 procent podporuje ozbrojený boj proti Izraeli a 68 procent zakládání ozbrojených skupin.
Vznik samostatné Palestiny si přeje už jen 27 procent dotázaných. Pro Hamás je navíc povzbudivé, že kdyby se dnes konaly volby na předsedu samosprávy, vyhrál by vůdce hnutí Ismaíl Haníja s 52 procenty, zatímco Abbás by získal jen 36 procent.
Izraelská policie před ramadánem posílila jednotky a obzvlášť se zaměřuje na podněcování, které bývá hlavní příčinou nepokojů – jejich iniciátoři šíří letáky s falešnými zprávami a dezinformace o Chrámové hoře, které Araby provokují k útokům.
Čtěte také
Nejoblíbenější fámou je tvrzení, že Izrael na hoře „porušuje status quo“, přestože to nikdy nedělal a nemá na tom sebemenší zájem. „Status quo“ znamená, že podle dohody z roku 1967 spravuje Chrámovou horu jordánská islámská nadace a židé tam mohou chodit, ale nesmějí se tam modlit. Tato fáma už nejednou vedla k tomu, že se Palestinci zavřeli v mešitě Al-Aqsá a házeli na policisty kamení a zápalné láhve nebo kamenovali židovské věřící u Zdi nářků.
Dezinformátoři také často tvrdí, že Izraelci omezují svobodné modlitby na Chrámové hoře, což izraelská policie vloni vyřešila instalací kamer s živým přenosem modliteb. Letos má ztížené podmínky, protože zasahuje i proti izraelským protivládním demonstrantům, kteří protestují každou sobotu a nově i ve čtvrtek.
Počet izraelských obětí palestinských teroristických útoků stoupl v pondělí na patnáct, když zemřel muž zraněný při nedávném atentátu v Tel Avivu. Množství pokusů o útok neustále roste, vznikají nové ozbrojené skupiny a na denním pořádku je ostřelování a kamenování automobilů izraelských osadníků na Západním břehu. Obyvatelé Náblusu v neděli napadli a zranili německé turisty, kteří tam přijeli na výlet autem s izraelskou značkou, přestože cesty cizinců na Západní břeh s pronajatými izraelskými vozidly jsou kvůli nebezpečí útoků přísně zakázány.
Čtěte také
Nedávno bezpečnostní složky také oznámily, že na severu země se pokusil o teroristický útok muž, který přišel do Izraele s netypickým vyspělým výbušným zařízením z Libanonu, buď na rozkaz, nebo alespoň s vědomím hnutí Hizballáh.
Zařízení se podobalo bombě nastražené na izraelské vojáky u hranic se Sýrií v roce 2020. Současný terorista bombu odpálil a ta zranila jednoho místního obyvatele. Pak se vydal zpět k libanonským hranicím, ale byl dopaden a zastřelen – s pásem s výbušninami na těle. Byl to první pokus o útok z Libanonu po mnoha letech a izraelské bezpečnostní služby velmi znepokojil, protože může znamenat eskalaci na většinou klidných severních hranicích.
Protivládní protesty v Izraeli, vypjatá situace na domácí scéně a neposlušnost řady záložníků a zaměstnanců bezpečnostních složek kvůli reformě soudnictví vyvolávají v izraelských nepřátelích mylný dojem, že se Izrael rozpadá, a vzbuzují chuť k útokům, které by domnělý rozpad uspíšily.
Naznačuje to rétorika generálního tajemníka Hizballáhu Hasana Nasralláha, který nedávno prohlásil, že Izrael „se nedožije 80. výročí své existence“. Podobně smýšlejí i vůdci palestinských teroristických skupin a podle zpravodajských služeb se snaží koordinovat útoky s Hizballáhem a Íránem. Kdyby jim plány vyšly, může dojít k závažnému vojenskému konfliktu na několika frontách najednou.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
