Není cholesterol, jako cholesterol, potvrdili vědci. Doporučují jedno vejce denně
Umírněná konzumace vajec prospívá zdraví, ba dokonce snižuje riziko kardiovaskulárních nemocí. Souvisí to i s vyšší hladinou konkrétního typu bílkovin, apolipoproteinů. Ty totiž pomáhají čistit cévy od cholesterolu. „V těle máme obrovské množství různých variant cholesterolu a většina z nich má velmi pozitivní účinek,“ říká biochemik Marek Cebecauer.
Studie zveřejněná v prestižním časopise eLife je založena na vzorcích 4 778 Číňanů, z nichž většina (3 401) trpěla v průběhu studie nějakým kardiovaskulárním onemocněním.
Čtěte také
Vědci našli v krevní plazmě těchto pacientů 226 produktů látkové přeměny, metabolitů. Jen 14 z nich ale souviselo s nemocemi, jako je ateroskleróza. Riziko ale snižovala právě umírněná konzumace vajec.
Vzorky krve cestovaly z Číny, déle se skladovaly v dusíku v Oxfordu, a nakonec zamířily do Finska.
„Ve Finsku je totiž fantastický přístroj pro měření nukleární magnetické rezonance, který dokáže rozlišovat v séru i drobné detaily,“ popisuje náročnost studie Marek Cebecauer.
Ti účastníci pokusu, kteří jedli málo vajec, měli v plazmě méně zdraví prospěšných látek. Čínská potravinářská komise proto doporučila konzumovat jedno vejce denně, což je podobné jako v Česku.
Luxusní bílkovina
„Vajíčko je to nejlepší z nejlepšího. Obsahuje velké množství vitamínů, tu nejluxusnější a dobře stravitelnou bílkovinu,“ vysvětluje důvody imunolog Jan Černý.
Va vajíčku sice sníme velké množství cholesterolu, o jeho výsledném účinku ale rozhodují spíš bílkovinné obaly, do nichž se balí v játrech, a ve kterých putuje krví do celého těla.
I řada nemocničních laboratoří už dnes dokáže naměřit hladiny látek, které se označují zkratkou LDL nebo HDL.
Patří ke sloučeninám, které v našich tělech přepravují cholesterol a další klíčové látky tukové povahy. Jejich obal tvoří zmíněné apolipoproteiny.
Prevence zánětu
Kritériem zdraví nebo nemoci nemůže být proto pouze celkové množství cholesterolu v krvi, ale spíš podíl LDL, HDL a dalších vozíčků, v nichž cholesterol cestuje.
Čtěte také
Lékaři a pacienti by měli věnovat pozornost hlavně hladině LDL. „Když se zoxiduji, a ve stěně je pohltí makrofágy, změní se v takzvané pěnové buňky,“ popisuje situaci Jan Černý.
Výsledkem je zánětlivé ložisko. Přestavba cév je mnohdy tak závažná, že cévy kornatí a přestanou plnit svou funkci. HDL a řada dalších přenašečů cholesterolu takový efekt nemá.
„Ze studie je patrné, že molekuly z vajíček vedou k odolnosti vůči patologii v cévním řečišti,“ potvrzuje Jan Černý.
Lipoproteinové obaly totiž chrání cévy před tvorbou sraženin, které můžou vést k srdečním nebo mozkovým příhodám. Poměr HDL a LDL se tak vyladí do zdravé rovnováhy.
Nezbytný cholesterol
Část cholesterolu přijímáme z potravy, ale větší část si ho musíme vyrobit sami. Přitom bez cholesterolu nebo jeho obdoby nemůže přežít žádná eukaryotická buňka, je součástí jejích membrán.
Čtěte také
Sloučeniny jako je cholesterol, najdeme i jinde v živé přírodě. „Rostliny mají fytosteroly nebo ergosteroly, podobné látky potřebují i houby,“ upozorňuje Jan Černý.
Oba vědci proto doporučují o cholesterolu mluvit jako o něčem, co je zásadní pro náš život, podobně jako třeba vitamíny.
Poslechněte si celou Laboratoř o tom, proč vajíčka prospívají zdraví, jak mozek reaguje na překvapení a jak se liší komunikace svalů s jinými tkáněmi u mužů a žen. Debatují biochemik Marek Cebecauer, imunolog Jan Černý a herečka Petra Špalková.
Související
-
Evoluce může být rychlá. Orlíček ztratil korunní lístky i nektar, ale uniká škůdcům
Vědci z Kalifornie popsali náhlé evoluční změny, které mohou nastat u květů za jednu až dvě generace. Doložili je na příkladu pryskyřníkovité rostliny – orlíčku.
-
Vědci umí odebrat DNA z ovzduší. Můžou tím přispět k ochraně druhů
Dva vědecké týmy odebraly DNA ze vzduchu v zoologických zahradách. Podařilo se jim tak určit řadu zvířat, která tam žijí, jejich potravu i zvířata z okolí.
-
Mozek pracuje s databází tváří. Rozpoznání se může zpozdit o pár sekund za samotným vjemem
Při rozpoznávání tváří pracuje mozek s menší složkou paměti, kterou bychom mohli označit za knihovnu obličejů. Časový odstup mezi podnětem a určením může být až 15 sekund.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.