Největší hrozbou změn klimatu je pomalost. Nejsou tak rychlé jako pandemie, srovnává expert Trnka

30. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Povodně v německém Porýní (záběr z města Aachen)
0:00
/
0:00

„Minimálně z médií se může zdát, že nás covid ohrožuje bezprostředněji než změny klimatu,“ varuje před zkreslením Miroslav Trnka, vedoucí vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a profesor Mendelovy univerzity v Brně. „Španělská chřipka lidstvo trápila asi pět let od konce první světové války. Z pohledu celého 20. století se nám to zdá jako jedna epizoda. A celé minulé století probíhaly procesy změny klimatu,“ zdůrazňuje.

Trnka říká, že jeho úkolem sdělování informací primárně není někoho strašit. „Spíš říkat, jak ty věci skutečně jsou. Změna klimatu není jev, který začal teď. To je jedna věc. A také neskončí za týden, když se rozhodneme, že bychom s tím chtěli něco udělat.“ 

Čtěte také

Jen před pár dny získal cenu za komunikaci změn klimatu, vybral ho nominační výbor složený z více než dvaceti zástupců českých institucí, které se klimatickou změnou zabývají.

„V běhu všedního dne potřebujete zaujmout – a zaujímat fyzikou nebo klimatologii je zdánlivě složité. Někteří kolegové se nemohou obejít bez zvýšeného hlasu anebo zdviženého prstu. Já si ale myslím, že nejdřív je třeba problém pochopit,“ přibližuje svůj recept a vysvětluje, proč se snaží o změnách klimatu mluvit co nejpoutavěji:

Je to skutečně zásadní problém, který nás ohrožuje bytostně a nikoli jen v Česku, nikoli jen v Evropě, ale bytostně planetárně. Je to velká zkouška, která nás jako lidstvo čeká. Jsme v ní teď všichni dohromady a napříč generacemi.“

Změna klimatu neprobíhá tak rychle jako pandemie, povodeň nebo požár, ale dává možnost přizpůsobit se i ve vnímání rizika.
Miroslav Trnka

„Osobně vidím největší hrozbu v té relativní pomalosti. Změna klimatu neprobíhá tak rychle jako pandemie, povodeň nebo požár, ale dává možnost přizpůsobit se i ve vnímání rizika. Je to podobné žábě, která z horké vody vyskočí, ale v pomalu ohřívající se pánvi ji to ani nenapadne. A nám hrozí, že se dostaneme do stejné situace. Naším úkolem je pochopit, že pánev bude čím dál míň příjemná. A tak je potřeba ztlumit, otočit knoflík.“ 

Čtěte také

Před patnácti dvaceti lety se odborníci na změny klimatu neustále potýkali se „skeptiky“ a snahou o jakousi vyrovnanost názorů, vzpomíná Trnka.

„Jeden z velkých omylů je klást na stejnou úroveň ve vědecké diskuzi názory ne minorita, ale lidí mimo obor. Ve vědě a v chápání vědeckého výzkumu potřebujeme komunikovat to, na čem se vědecká komunita shodne,“ zdůrazňuje.

Věda funguje tak, že si klade otázky, na které se snaží odpovídat pomocí experimentů, nebo testů. A tyto výsledky nejsou přijímány stoprocentně, to je podstata vědeckého bádání, vysvětluje Trnka:

„Věda o sobě neustále pochybuje. Ale vnímat bychom měli konsenzus většiny odborníků,“ zdůrazňuje Trnka a pokračuje:

Věda o sobě neustále pochybuje. Ale vnímat bychom měli konsenzus většiny odborníků.
Miroslav Trnka

„Současně je důležité dovolit vědě, aby měla názory postranní, vedlejší, protože to vyvolává diskuzi, pnutí, snahu informace neustále testovat.“

Prof. Miroslav Trnka, odborník na klimatické změny

Jenže vnitřní debata vědců neznamená, že všechny názory jsou si rovny, zdůrazňuje Trnka:

„Debata o klimatu byla před patnácti dvaceti lety unesena vedlejšími spory mezi lidmi, kteří neměli data, nebo nebyli odborníky. Kteří byli mimo ten rámec. A jejich názory byly dávány na roveň s převládajícím konsenzem. Z toho vznikaly pak ty obrovské pochybnosti.“

Zelené šílenství?

Čeští politici ale neustále hovoří o zelené politice a zeleném šílenství. „Já se přiznám, že v politice obecně vnímám riziko populismu, že politik zastupuje vůli obyvatel. Ale ve věcech změny klimatu je to velký problém, protože jde o menšinový, respektive po značnou dobu to byl menšinový názor,“ popisuje dopad zmíněné „unesené“ debaty. 

Čtěte také

„Je to riziko, kterému se je potřeba se věnovat. A měli to být právě politici, kteří by měli být na špici a říkat: Pozor, teď je to sice menšinový názor, ale my se strategicky musíme dohodnout, že jde o reálný problém a taky na to strategicky společnost připravit.“ 

Jenže populismus může podle Trnky vést politiky k postoji, že „dokud to po nás nechtějí voliči, tak to dělat nebudeme.“

Poslechněte si celý rozhovor. Jak mluvit o změnách klimatu? Ptá se Petr Vizina.

autoři: Petr Vizina , lup
Spustit audio

Související