Jan Vávra: Opravdu se nás klimatické změny netýkají?
Není bohužel překvapující, že velice varovná zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu, která nedávno unikla do agentury AFP, nevzbudila v Česku příliš velkou pozornost. Podle zprávy, která má čtyři tisíce stran, jsou ničivé dopady změn klimatu nevyhnutelné a v příštích 30 letech rozpoutají rozsáhlou destrukci.
Hladomor a sucho, hromadné vymírání živočišných druhů, miliony lidí na útěku před extrémním počasím. Ničivé dopady změn klimatu se však dají zmírnit, a v některých případech dokonce včasným energetickým přechodem a společenskou transformací neutralizovat.
Čtěte také
Nejde o nic, co bychom již neslyšeli, ale důležitá je detailnost a nekompromisní přímočarost, s jakou zpráva osvětluje realitu blízké budoucnosti, včetně vlny veder, požárů, povodní a sucha, které budou jen a jen nabírat na intenzitě.
Patří ke cti Evropské unie, že se snaží na podobná varování reagovat. Tento přístup je mimo jiné důsledkem tlaku veřejného mínění v Německu a severských zemích. Je odsouhlasen cíl bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050, pro rok 2030 má EU stanoven cíl snížení emise skleníkových plynů o 55 procent – oproti roku 1990. Už za dva týdny komise představí 15 navazujících návrhů, kterými se Green Deal pro Evropu postupně promítne do národních zákonů, včetně těch českých.
Domácí veřejné mínění je zmateno
Čtěte také
Česká politika, tedy nejen vláda, přistupuje k této zásadní změně velice pasivně. Je pozoruhodné, jak málo opozici i média zajímalo, do jakých projektů chce vláda investovat zhruba 200 miliard korun, se kterými počítá Národní plán obnovy, který v květnu schválila vláda. Přitom z EU dostaneme 172 miliard a mělo by být společným zájmem tuto mimořádnou investici skutečně racionálně a smysluplně využít.
Především naše pravice se zdá být poněkud dezorientovaná. Doby, kdy se tleskalo popíračům klimatických změn, jsou sice pryč, ale největší expert ODS na klimatickou politiku Alexander Vondra ještě nedávno spoléhal na to, že klimatické tažení Evropské unie ukončí lidová vzpoura Evropanů kvůli zdražování životních nákladů. Poté co z průzkumu Evropské investiční banky vyplynulo, že většina Evropanů tuto politiku podporuje, ztratili odpůrci klimatické politiky energii pokračovat v konfliktu s Bruselem.
Čtěte také
Není divu, že domácí veřejné mínění je poněkud zmateno. Podle nedávného průzkumu Českého rozhlasu 86 procent Čechů věří, že změna klimatu ovlivní svět, ale jen 39 procent čeká, že ji přímo pocítí sami.
S takto svéráznou dedukcí, že právě nám se klimatické změny vyhnou, se například v sousedním Německu nesetkáme. „V hlavách Čechů a Češek není například sucho a globální změna klimatu pevně propojena,“ vysvětluje jeden z paradoxů odhalených výzkumem sociolog Martin Buchtík. Z toho vyplývá, že řadu dílčích ekologických problémů – například sucho – vnímáme jako větší riziko než samotnou klimatickou krizi, která k nim přitom přímo přispívá.
Tento způsob uvažování ukázala i reakce na moravské tornádo. Pouze výrazná menšina názorů dávala nebývale silné tornádo do souvislosti se změnami klimatu, zatímco většina takové spojení zásadně odmítla. Věda zatím nemá důkazy ani pro jedno z těchto tvrzení. Pokud má ale zpráva OSN pravdu, budeme muset připustit, že podstatou změn klimatu je fakt, že řada nepříjemných jevů se nyní bude dít poprvé.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
