Petr Holub: Zaručený příjem. Levicový ideál v praxi nefunguje
Někdy člověka smíří se světem i představa, o které ví, že se nikdy nemůže naplnit. Člověk třeba žije ve dvou, na idylickém, například jihočeském venkově, a každý měsíc mu poštou přijde jen tak 23 tisíc korun. Není ještě v důchodu, může žít plným životem dospělého člověka, který se v klidu zapomenuté vesnice učí vyrovnanosti a smíření se světem.
Tento ideál se v uplynulých třech letech naplnil, i když v trochu jiných souvislostech. Eva Vivaltová s týmem z Torontské univerzity oslovila tisíc osob ve dvou amerických regionech, v okolí Dallasu a Chicaga, a nabídla jim, že můžou všechno dělat jako dosud, zároveň budou každý měsíc dostávat tisíc dolarů. Za to jen musí psát zprávy, jak tráví svůj čas.
Čtěte také
Dalších dva tisíce oslovených už takové štěstí nemělo. Za zprávy o svém každodenním životě inkasovali jen 50 dolarů.
Šlo o výzkum s názvem „Zaručený příjem a jeho efekt na zaměstnanost“ a byl svého druhu největší na světě. Zaručený, nebo nepodmíněný příjem je oblíbený ideál sociální politiky.
Každý občan by podle něho měl mít nárok na určitý obnos peněz, který by ho zbavil existenčních starostí. Pak může rozvíjet svou osobnost, objevovat nové možnosti a pracovat na něčem, co bude mít pro jeho život i společnost větší smysl.
Vize krásná, ale...
Příznivci zaručeného příjmu prosadili ve Švýcarsku referendum, Zelení v Německu a socialisté v Itálii se zaručený příjem pokusili propašovat do vládního programu. Nikde ale úplně nevyšel.
Čtěte také
Popravdě řečeno, tříletý průzkum vědkyně Vivaltové rozbil všechny krásné vize na střepy, které už sotva půjdou slepit. Zjistil totiž, že lidé se zaručeným příjmem nevyužívají potenciál své osobnosti víc než jejich vrstevníci, kteří tisícidolarovou podporu nedostávají.
Přepočteno na peníze: pokud se odečte zaručený příjem, finanční situace lidí, kteří ho dostávali, se vylepšila ročně o 1,5 tisíc dolarů méně než u lidí, kteří podporu nedostávali. Pokud se k tomu připočetli i další členové domácnosti, pak domácnost obšťastněná zaručeným příjmem zaostala za domácností bez podpory ročně o 2,5 tisíc dolarů.
Při srovnání, jak skupina se zaručeným příjmem a kontrolní skupina využívaly svůj čas, se zjistilo, že lidé s příjmem méně pracovali, méně hledali novou práci, přesto se nezačali víc vzdělávat, ale o to víc se věnovali konzumu – na který měli najednou víc peněz – a volnočasovým aktivitám.
Jinými slovy, výzkum poměrně nezvratně dokázal, že zavedení zaručeného příjmu povede k tomu, že lidé budou méně pracovat a víc věnovat zábavě. Zároveň se v průběhu času stávají čím dál víc závislí na tom, kdo jim podporu vyplácí.
Z pohledu příjemců to zase není úplně špatný efekt, ovšem pro společnost, která by měla zaručený příjem zavádět, to znamená cestu ke snížení ekonomického výkonu a v důsledku ke snížení životní úrovně celé populace.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
