Ivan Štern: Je zaručený příjem neoliberálním útokem na sociální stát?

30. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Německý ministr financí Olaf Scholz

Čtyři německé ctihodné instituce, Ústav Maxe Plancka, Ústav pro hospodářský výzkum, Spolek pro zaručený příjem a univerzita v Kolíně, se spojily, oslovily soukromé sponzory a daly dohromady dostatečně veliký balík peněz.

A to proto, aby mohly tisícovce dobrovolníků od počátku příštího roku po tři roky pravidelně měsíčně vyplácet zaručený příjem ve výši 1200 eur. Užití peněz nepodmiňují, nebrání ani vedlejším výdělkům bez ohledu na jejich výši. Experimentem chtějí zjistit, jak se změní chování lidí, když každý měsíc dostanou bez jakéhokoli úsilí částku peněz zaručující relativně přijatelné a důstojné živobytí.

Čtěte také

Experiment na toto téma se zhruba před rokem odehrál ve Finsku. Trval ale jen jeden rok a byl na rozdíl od nynějšího německého hrazen z veřejného rozpočtu. Finské výsledky byly povzbuzující. Pravidelný příjem účastníky zbavil stresu a umožnil jim, aby hledali a našli sebe sama. Zarmucující byly v tom, že nikoho ze zkoumaných nenapadlo poohlédnout se po nějakém vedlejším výdělku. Jedno vysvětlení tvrdí, že experiment byl příliš krátký na to, aby účastníci pocítili potřebu hledat uplatnění jinde, než byly jejich vlastní koníčky.

Tříleté trvání možná ukáže jinou podobu cesty, o které vážně uvažují nejen levicové politické kruhy jako o cestě řešící výrazný úbytek pracovních příležitostí, způsobovaný digitalizací a robotizací průmyslu, ale i kruhy konzervativní.

Bludný kruh a kurzarbeit

Proto odmítavá reakce sociálnědemokratického kandidáta na funkci kancléře a nynějšího ministra financí Olafa Scholze byla překvapivá. Z povahy jím zastávané politiky by zaručený příjem měl vítat, a ne jej označovat za útok neoliberálů na stávající sociální stát. Podle Scholze totiž rozvrátí podporu v nezaměstnanosti a systém zajištění lidí ve stáří. Pokud by měl být navíc spravedlivý, stane se neufinancovatelným.

Čtěte také

V kritice není osamocen. Alan Possener, původně radikální levičák, nyní externí publicista deníku Die Welt, pro týdeník Die Zeit napsal argumentačně velmi přesvědčivou analýzu, která zaručený příjem zpochybňuje. Tvrdí, že dlouhodobě okrade lidi o motivaci nejen k práci, ale nakonec i k životu.

Představy o úbytku pracovních příležitostí v důsledku digitalizace jsou liché. Pokrok vždy přinesl nové, dosud netušené možnosti pracovního vyžití. Připouští ale, že se tak bude dít hlavně v oblasti služeb. Pomíjí, že příjmová hladina ve službách už nyní je obecně nízká, a možná ještě více klesne, jakmile služby budou poptávány bezmála výlučně lidmi ve službách také zaměstnanými.

Ivan Štern

Possener si je uvedeného bludného kruhu přesto vědom a navrhuje jej rozseknout něčím, co je obdobou dnešního kurzarbeitu. Například drahotním příplatkem.

Pokud bych chtěl být zlomyslný, můžu jeho argumentaci proti zaručenému příjmu paradoxně úspěšně použít ke zpochybnění jeho alternativních návrhů. Jedno je zřejmé: levice má před sebou velké téma, nad kterým se pořádně zapotí.

Autor je publicista

autor: Ivan Štern
Spustit audio