Petr Hartman: Spravedlivý důchod je pojem relativní
Současný důchodový systém je nespravedlivý. Podle nejnovějších výsledků průzkumu společnosti STEM si to myslí zhruba 60 procent dotázaných. Zároveň většina respondentů požaduje zachovat výpočet výše důchodu navázaného na příjmy konkrétního člověka.
Pokud se podíváme na pojem spravedlnosti touto optikou, potom by mohli někteří jedinci skutečně naříkat. Konkrétně ti, kteří ve svém produktivním věku dosahovali vysokých příjmů. Výše jejich penze tomu neodpovídá.
Čtěte také
Naopak lidé, kteří měli nízké platy, si na nespravedlnost v tomto směru příliš stěžovat nemohou, byť to často dělají. Poměr jejich důchodu k jejich mzdě bývá vyšší než by odpovídalo tomu, čím v produktivním věku do důchodového systému přispívali.
Takto vnímaná nespravedlnost je výsledkem solidárního přístupu a je svým způsobem pozitivní. Způsob výpočtu penze a její valorizace umožňuje seniorům, aby pobírali důchod v takové výši, která většině z nich zajistí pokrytí základních životních potřeb. Těm ostatním by měl pomáhat funkční sociální systém.
Čtěte také
Zároveň rozdíly ve vyplácených důchodech v České republice nejsou propastné. Příjem většiny seniorů se pohybuje kolem částky odpovídající průměrné penzi. Počty těch, kteří berou výrazně méně – anebo více – nejsou závratné. Takže s mírným zjednodušením jde důchodový systém vnímat jako rovnostářský – a to opět někdo může považovat za nespravedlivé.
Totéž by šlo tvrdit o rozdílech v penzích mezi muži a ženami. Když se však podíváte na věk dožití obou pohlaví, stát nakonec vynakládá víc peněz na výplaty důchodů ženám, které přitom v průměru pobírají měsíčně nižší penzi než muži.
Spirála debat o (ne)spravedlivosti
Zkrátka pohled na spravedlnost v důchodech je relativní. Záleží často na konkrétní zkušenosti jednotlivce. Na jeho bytové situaci, na tom, jestli žije s někým ve společné domácnosti a podobně.
Čtěte také
Není překvapením, že většina dotázaných v průzkumu společnosti STEM si myslí, že průměrná penze nepostačuje na pokrytí základních životních potřeb a měla by být vyšší. Ke splnění tohoto přání je potřeba vyřešit jeden zásadní problém: Kde na to vzít?
Už teď představuje výplata penzí největší položku výdajů státního rozpočtu. Pokud by měla narůst, musely by se finance přesunout z jiných jeho částí. Což by zase ti, kterých by se to negativně dotklo, považovali za nespravedlivé. Takže spirála debat o spravedlivosti by se mohla roztáčet donekonečna.
Z pohledu důchodů by spravedlnost měla spočívat v tom, že důchodový systém bude dlouhodobě nastavený tak, aby umožňoval přiměřenou výši výplaty penzí i dalším generacím.
Ať už z příjmů státního rozpočtu, nebo z nějaké formy důchodového spoření. Zároveň by měl systém zaručit, že se většina lidí penze dožije a nebude muset „nedobrovolně“ pracovat až do smrti.
To není záležitost průzkumů veřejného mínění, ale práce politiků. Ti se ale rovněž utápějí v nekonečných debatách o spravedlnosti.
Konkrétně v souvislosti s valorizací penzí, nebo s věkem odchodu do důchodu. To však samo o sobě k větší spravedlnosti důchodového systému nepovede.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.