Navalnyj varuje před vznikem občanské války. „Nevidím tam subjekt, který by to zařídil,“ komentuje exdiplomat Votápek
Světoví politici považují pád letadla a Prigožinovu smrt za nepřekvapivé. Jako Putinovu pomstu je označila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, americký prezident Joe Biden nebo polský ministr zahraničí Zbigniew Rau. Kromě politického posilování moci má událost ale i rozměr symbolický.
Alexej Navalnyj ve čtvrtek varoval před vznikem občanské války. Podle něj je v Rusku 50 až 60 tisíc bývalých vězňů nosících nášivku Wagnerovy skupiny a kolem Prigožinovy osobnosti vznikl kult čítající až stovky tisíc vyznavačů. Podle analytika mezinárodních vztahů a bývalého diplomata Vladimíra Votápky ale není vzpoura v současné chvíli proveditelná.
Čtěte také
„V této situaci, kdy je ještě Putin funkční a celá vertikála moci plus minus funguje, je těžký úkol vyvolat úspěšně nějaké povstání. A já tam nevidím subjekt, který by to zařídil,“ říká Votápek. Podle něj plnil Prigožin pro obyčejné Rusy hlavně roli symbolickou. Dával jim alternativu k oficiálním stanoviskům režimu a východisko ze zoufalé situace.
Stejnou pojící funkci zastával i v čele Wagnerovy skupiny, jejíž budoucnost je nyní nejistá. „Wagnerovci nebyli nikdy naprosto jednolitou skupinou, disciplinovanou vojenskou jednotkou, která se řídí rozkazy Prigožina,“ popisuje Votápek.
Proto po smrti svého vůdce nepředstavují bezpečnostní hrozbu, spíše se dá očekávat, že budou hledat uplatnění jinde.
„Buď přejdou do jiných soukromých vojenských společností, nebo vstoupí do armády, anebo se pokusí pokračovat v byznyse, který mají v Africe, ale bylo by pro ně naprosto nesmyslné jít do konfrontace s Putinem,“ odhaduje Votápek.
Posílení Putinovy moci
Čtěte také
Naopak postavení Putina se ještě posílilo. „Po zabití Jevgenije Prigožina se ukázalo, že podstata státu se zase ještě trošku víc posunula k něčemu, co bychom mohli nazvat mafiánský stát a že Vladimir Putin si tím zase upevnil pozici neomezeného a neohroženého vládce, proti kterému nikdo nemůže jít,“ vysvětluje šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč.
Svoji moc opírá o spolehlivou úřednickou moc a pevně nastavenou hierarchii. Vybudoval si systém, kdy se nikdo nesnaží inovovat, ale pouze vyhovět rozkazům, což není pro válečnou strategii příliš výhodné.
„Dá se říct, že současné velení není neschopné. Jsou to profesionálové. Ale požadavky Putina jsou extrémní,“ uzavírá Boháč.
Více informací o současné situaci v Rusku si můžete poslechnout v záznamu pořadu Ranní Plus. Moderuje Martina Mašková.
Související
-
Alexandr Mitrofanov: Na čem se shodne Putin s odpůrci? Že viníkem je Západ
Ruská politická mysl zdá se není schopna zbavit se svalování všeho špatného na někoho jiného Západ. Rozdíly mezi Kremlem a jeho odpůrci jsou v této věci minimální.
-
Ondřej Soukup: Vůdce ruské Wagnerovy armády Prigožin je po smrti
„Všichni skončíme v pekle. Ale i v pekle musíme být nejlepší,“ říká muž v maskáčích na videu, které bylo hojně sdíleno na ruských sociálních sítích.
-
Svárovský: Prigožin není samostatný hráč a nikdy nebyl. Stála za ním část FSB a armády
„Rusko bylo chápáno jako velmoc, která má vliv. To se změnilo s tím, jakým způsobem tuto válku vede,“ říká Daniela Kolenovská z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.