Pokud není smrt Prigožina nahraná, může to zamíchat kartami v Africe, myslí si bývalý diplomat Janyška

Čtěte také

Putin ztratil tvář, teď přijdou čistky. Proč Prigožin couvl z tažení na Moskvu?

„Mali totiž léta vévodila Francie, a když ji nedávno opustila, to vakuum velmi rychle vyplnil Prigožin. Tam by se tak mohlo něco změnit,“ vysvětluje s tím, že wagnerovci jsou sice polosoukromou armádou, ale šéfují jim ruské armádní špičky v čele s Vladimirem Putinem.

„Nemyslím, že to by znamenalo jejich odchod z Afriky, určitě to ale bude znamenat pnutí v nejvyšších mocenských vojenských a politických špičkách. Také je otázka, kdo by ho nahradil, protože Prigožin tam měl mnoho soukromých kontaktů. Také tam velmi zbohatl, protože kradl různé nerostné suroviny a například diamanty,“ popisuje.

„Určitě to může s lecčím zamíchat – navíc v situaci, kdy v Nigérii proběhl před pár dny vojenský převrat. Wagnerovci tam tak budou možná destabilizováni, třeba se budou míň angažovat, než kdyby nad sebou měli pevnou ruku Prigožina. To jsou všechno ale z mé strany samozřejmě spekulace,“ dodává.

Francii spadly růžové brýle

Petr Janyška byl v minulosti českým velvyslancem ve Francii a dodnes se o region velmi zajímá. Proto nebyl překvapen postojem francouzského prezidenta Emmanuela Macrona k Rusku, a to ještě před začátkem války na Ukrajině.

Čtěte také

Petr Janyška: Týden násilností ve Francii – ani první, ani poslední

„Francie je země, kde je tradičně, a už nějakých sto 200 let, velké rusofilství. A trochu i bez ohledu na politickou situaci v Rusku Francouzi vždy měli romantické představy o velkých ruských prostorách, o sněhu a těch sáních, tedy o tom, co Francie nemá. A není to jen otázka Macrona, ale až donedávna všech špiček,“ připomíná s tím, že toto naivní vidění Ruska nemá překvapivě ani nic společného s pravicí či levicí.

Válka na Ukrajině je ale pro Francouze podle Janyšky obrovský předěl. „Je to ohromné stržení všech klapek, které měli někteří francouzští politici na očích. Bude to pro ně něco, jako byla invaze do Československa v roce 1968,“ myslí si.

Čtěte také

Petr Janyška: Francie kvůli válce na Ukrajině navyšuje vojenský rozpočet

„Tehdy tisíce Francouzů vystupovalo z komunistické strany apod. Není to jen můj názor – nedávno jsem zaznamenal výrok šéfa francouzského generálního štábu, který řekl, že Ukrajina je pro Evropu stejný předěl, jakým byl pád Berlínské zdi.“

Podobnou rétoriku už přijal i prezident Macron, který se nejprve snažil o roli prostředníka.

„Macron má v poslední době tvrdé a úplně opačné projevy směrem k Putinovi. Například na červencovém summitu NATO ve Vilniusu, kde některé státy zejména z Pobaltí žádaly poválečné okamžité přijetí Kyjeva do Aliance, byla jedinou velkou zemí, která je podpořila, právě Francie,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí v audiozáznamu.