Alexandr Mitrofanov: Na čem se shodne Putin s odpůrci? Že viníkem je Západ
Rusko je dnes obecně vnímáno jako země, v níž vládne Vladimir Putin a proti němu stojí menšina odpůrců, přičemž nelze čekat, že by pozice hlavy státu a opozičníků měly styčné body. Zní to logicky. Ve skutečnosti je to jinak.
Putin, nebo muž, který jako Putin vypadá a mluví (stále totiž panuje nejistota, zda nejde o dvojníka), nedávno hovořil na summitu Ruska a afrických zemí. Vysvětlil, že za špatnou ekonomickou situaci ve světě včetně problémů se zásobováním obilím, které v realitě blokuje Rusko, může Západ. Putin, formálním vzděláním špion a právník, prohlásil, že světové trhy narušily USA a EU prostřednictvím emise peněz.
Čtěte také
Jako příčinu uvedl ruský prezident, že Západ umí „jenom blábolit“, provádí vymývání mozků svého obyvatelstva a lidem v jiných zemích nutí svá vysvětlení. „(Západ) tedy veškerou vinu a chyby hází na Ruskou federaci,“ postěžoval si Putin.
Někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv, který téměř v každém veřejném výstupu hrozí Západu jadernou zkázou, zároveň prohlásil, že za změnu, která se mu přihodila, kdy z politika, který se tvářil prozápadně a demokraticky, se stal muž se slovníkem štamgasta čtvrté cenové kategorie, můžou jedině Spojené státy americké.
Za vše může Západ
To jsou ale špičky současné ruské státní moci, která kráčí ostře protizápadní cestou. A co takový citát: „Západ, který poháněla koloniální mentalita a cynická vypočítavost, dělal všechno, aby rukama Ruska zajistil bezpečnost v severní Eurasii, počítal s Ruskem jako se spojencem a vycházel vstříc jeho koloniálním ambicím.“
Čtěte také
Tuto kritiku Západu nezveřejnil žádný kremelský funkcionář, ale historik a spisovatel Sergej Medvěděv (není příbuzným Dmitrije, kterého zkazily Spojené státy americké). Tento pán má u Putinových odpůrců dobrou pověst.
Medvěděv je natolik přesvědčen, že za současnou situaci Ruska může Západ, protože svého času nezajistil, aby si Ukrajina, Bělorusko a Kazachstán ponechaly sovětské jaderné zbraně, které nakonec připadly Rusku, že svůj text uzavírá hněvivou větou na adresu západních politiků (omlouvám se za výrazivo, ale tak je to v originálu):
„Báli jste se rozšíření jaderných zbraní v 90. letech přes Ukrajinu a Bělorusko, jejichž suverenitu nebral nikdo vážně, tak tady máte jejich rozšíření rukama wagnerovců a šíleného švába Lukašenky. Stratégové, k...a.“
Sergej Medvěděv není jediný ruský opozičník, který obviňuje Západ, že včas nezlikvidoval Putina a nezajstil v Rusku demokracii. Podobné motivy jsou často přítomny u výrazných exilových publicistů jako Viktor Šenderovič, Vladimir Pastuchov a dalších.
Tato pozice navozuje dojem, že ruská politická mysl není schopna zbavit se svalování všeho špatného ve své zemi i ve světě na někoho jiného, konkrétně na Západ. Rozdíly mezi Kremlem a jeho odpůrci jsou v této věci minimální.
Autor je komentátor serveru novinky.cz
Související
-
Ruská opozice není jednotná – na stažení vojsk z Ukrajiny ale trvá, píše nezávislý list Moscow Times
Ruská protiválečná opozice se dohaduje na sociálních sítích a sjezdech, sjednocená tedy zatím rozhodně není – shodnout se ale dokáže na několika základních požadavcích.
-
Libor Dvořák: Ruské reakce na summit v Džiddě
Jak se předem očekávalo, poradní rokování v Džiddě žádné převratné výsledky nepřineslo. Přesto bylo jistě užitečné, a to z několika důvodů.
-
Libor Dvořák: Útok na Leninovo mauzoleum. Co pro dnešní Rusko tato budova znamená?
Leninovo mauzoleum na Rudém náměstí vnímáme jako harmonickou součást samotného centra ruské metropole. Vlastně už proto, že s ním bezprostředně sousedící kremelské chrámy.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.