Libor Dvořák: Ruské reakce na summit v Džiddě
Jak se předem očekávalo, poradní rokování v Džiddě žádné převratné výsledky nepřineslo. Přesto bylo jistě užitečné, a to z několika důvodů.
Čtěte také
Zaprvé přineslo možnost, aby věrní spojenci Ukrajiny včetně České republiky tlumočili své postoje a svůj náhled na ukrajinskou konfrontaci představitelům těch zemí, které tuto válku vnímají přinejmenším neutrálně – ne-li se skrytými, či dokonce otevřenými sympatiemi a pochopením vůči Kremlu.
Zadruhé tu všem, koho to zajímá, mohl být představen desetibodový mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten ovšem obsahuje i ukrajinský sice zcela pochopitelný, ale pro Moskvu zatím nepřijatelný požadavek stažení ruských vojsk ze všech okupovaných území Ukrajiny.
Zatřetí se těchto jednání zúčastnila i Čína, která má vedle Turecka jistý vliv přímo na Kreml, což je deviza opravdu nezanedbatelná (i když zatím zřejmě jen těžko prakticky uplatnitelná).
O Rusku bez Ruska
Z pohledu mnohých byla problematická, i když jinak jistě srozumitelná, absence agresora, tedy Ruska. Kvůli té se ostatně některé klíčové země setkání v Džiddě nezúčastnily.
Čtěte také
Sem patří třeba důležitý stát „globálního Jihu“, jako je Mexiko, jehož prezident Obrador mexickou zdrženlivost nepozváním Ruska přímo vysvětlil. Ostatně podobný postoj vyjádřil i představitel jednoho z účastníků konference, poradce brazilského prezidenta Selsu Amorim. Ten připustil, že hlavní obětí války je skutečně Ukrajina, ale zároveň prohlásil, že „podobným jednáním rozhodně musí být přítomni všichni účastníci konfliktu“.
A ruská reakce na události v Džiddě? Ta byla nad očekávání racionální. Exprezident Dmitrij Medveděv zopakoval brazilský názor, ale jakožto známý milovník silných výroků rovnou připojil ne zcela srozumitelnou myšlenku, že Ukrajina „musí Rusko prosit o milost“.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov zase celkem neutrálně konstatoval, že jeho země probere výsledky schůzky v Džiddě na půdě uskupení BRICS. Výmluvný výrok, zdánlivě nesouvisející s ukrajinskou problematikou, ovšem pronesl Putinův mluvčí Peskov.
Ten prohlásil, že v prezidentských volbách napřesrok získá současný ruský prezident a hlavní inspirátor ukrajinského dobrodružství ve volbách hlavy státu přes 90 procent hlasů. Což je nejpádnější odpověď všem těm, kteří sní o tom, že proti válce se nakonec vzbouří tzv. ruský lid. Nevzbouří.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
