Na Ukrajině je třeba zdokumentovat činy, pro které budou jejich pachatelé později souzeni, říká forenzní genetik

Čtěte také

Libor Dvořák: Putin a konec války

Podle Ivany Janů, která je bývalou soudkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, může tento soud soudit veškeré zločiny proti lidskosti včetně válečných zločinů, nemůže však rozhodovat o zločinu agrese.

Stávající soud by se však mohl využít tím způsobem, aby pod něj procedurálně spadal i zmíněný zločin agrese, jelikož v minulosti už tomu tak bylo.

Tribunál pro válečné zločiny na Ukrajině

Český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) dlouhodobě podporuje zřízení zvláštního tribunálu pro válečné zločiny spáchané na Ukrajině.

Čtěte také

Válečné zločiny je možné trestat. Nebuďme ale netrpěliví, někdy to zabere dekády, tvrdí právník Šturma

„Pokud někdo rozpoutá válku a přizná se k tomu v ten samý den v přímém televizním přenosu, je potřeba, aby za to nesl zodpovědnost. Zločin agrese je zločin, který zakazuje Charta OSN, dokument, který vzešel z výsledků druhé světové války a ze snahy mezinárodního společenství, aby se hranice neměnily silou. To je princip, který je pro Česko a jeho bezpečnost velmi důležitý,“ vysvětluje Lipavský.

Lipavský zároveň i připouští využití některých existujících mechanismů a institucí, které jsou součástí Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Současné varianty a návrhy k tomu podle něj také směřují.

Veškeré úkony směřují k jednomu cíli: k tomu, aby se poskytly důkazy a mohlo dojít ke spravedlivému procesu před soudním tribunálem.
Daniel Vaněk

Česko podporuje vznik mezinárodního soudu především svými finančními prostředky, ale taky vysíláním expertních vyšetřovatelů. Zároveň se snaží, aby byli čeští představitelé úspěšní v nominacích na funkce soudců.

Shromažďování důkazů

Podle forenzního genetika Daniela Vaňka, který se v poválečné Bosně a Hercegovině zabýval identifikací obětí válečných zločinů, dělá Česko v této oblasti dostatek.

Čtěte také

Žádný zvláštní tribunál Rusko k odpovědnosti za válku nedonutí, věří novinář Zrno. Cíl je obejít ruské veto v OSN, vysvětluje europoslankyně Gregorová

V tuto chvíli je podle něj nejpotřebnější zadokumentování činů, pro které budou jejich pachatelé později souzeni.

„Když se vrátím o 20 let zpět do Bosny, prováděli jsme tam identifikace obětí masových hrobů, kde bylo zdokumentováno, jak došlo k usmrcení osob. Zjišťovali jsme jejich identitu, vypracovali jsme znalecké posudky, které sloužily Mezinárodnímu soudnímu tribunálu v Haagu, aby mohl přijímat rozhodnutí o vině a nevině,“ říká Vaněk.

Na Ukrajině v tuto chvíli působí nejrůznější vyšetřovatelé z Ukrajiny, z OSN i z nevládních organizací. Přestože se tato nejednotnost může zdát být překážkou, podle Vaňka je to běžný postup.

„Veškeré úkony totiž směřují k jednomu cíli: k tomu, aby se poskytly důkazy a mohlo dojít ke spravedlivému procesu před soudním tribunálem,“ vysvětluje Vaněk.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.