Na Ukrajině je třeba zdokumentovat činy, pro které budou jejich pachatelé později souzeni, říká forenzní genetik

20. březen 2023

Poté, co mezinárodní trestní soud minulý týden vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina, se v pondělí v Londýně sejdou ministři spravedlnosti z několika zemí, aby mluvili o možnostech potrestání válečných zločinů spáchaných Ruskem na Ukrajině. Těm se mimo jiné věnuje i nedávno zveřejněná zpráva Rady OSN.

Čtěte také

Podle Ivany Janů, která je bývalou soudkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, může tento soud soudit veškeré zločiny proti lidskosti včetně válečných zločinů, nemůže však rozhodovat o zločinu agrese.

Stávající soud by se však mohl využít tím způsobem, aby pod něj procedurálně spadal i zmíněný zločin agrese, jelikož v minulosti už tomu tak bylo.

Tribunál pro válečné zločiny na Ukrajině

Český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) dlouhodobě podporuje zřízení zvláštního tribunálu pro válečné zločiny spáchané na Ukrajině.

Čtěte také

„Pokud někdo rozpoutá válku a přizná se k tomu v ten samý den v přímém televizním přenosu, je potřeba, aby za to nesl zodpovědnost. Zločin agrese je zločin, který zakazuje Charta OSN, dokument, který vzešel z výsledků druhé světové války a ze snahy mezinárodního společenství, aby se hranice neměnily silou. To je princip, který je pro Česko a jeho bezpečnost velmi důležitý,“ vysvětluje Lipavský.

Lipavský zároveň i připouští využití některých existujících mechanismů a institucí, které jsou součástí Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Současné varianty a návrhy k tomu podle něj také směřují.

Veškeré úkony směřují k jednomu cíli: k tomu, aby se poskytly důkazy a mohlo dojít ke spravedlivému procesu před soudním tribunálem.
Daniel Vaněk

Česko podporuje vznik mezinárodního soudu především svými finančními prostředky, ale taky vysíláním expertních vyšetřovatelů. Zároveň se snaží, aby byli čeští představitelé úspěšní v nominacích na funkce soudců.

Shromažďování důkazů

Podle forenzního genetika Daniela Vaňka, který se v poválečné Bosně a Hercegovině zabýval identifikací obětí válečných zločinů, dělá Česko v této oblasti dostatek.

Čtěte také

V tuto chvíli je podle něj nejpotřebnější zadokumentování činů, pro které budou jejich pachatelé později souzeni.

„Když se vrátím o 20 let zpět do Bosny, prováděli jsme tam identifikace obětí masových hrobů, kde bylo zdokumentováno, jak došlo k usmrcení osob. Zjišťovali jsme jejich identitu, vypracovali jsme znalecké posudky, které sloužily Mezinárodnímu soudnímu tribunálu v Haagu, aby mohl přijímat rozhodnutí o vině a nevině,“ říká Vaněk.

Na Ukrajině v tuto chvíli působí nejrůznější vyšetřovatelé z Ukrajiny, z OSN i z nevládních organizací. Přestože se tato nejednotnost může zdát být překážkou, podle Vaňka je to běžný postup.

„Veškeré úkony totiž směřují k jednomu cíli: k tomu, aby se poskytly důkazy a mohlo dojít ke spravedlivému procesu před soudním tribunálem,“ vysvětluje Vaněk.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš _Matoška , arych
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.