Novinář Zrno: Zatykač na Putina? Dostane se do kouta a nebude mít jinou možnost než bojovat do konce

1. březen 2022

Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského by měl být Vladimir Putin postaven před soud v Haagu a měl by být na něj vydán mezinárodní zatykač. „Význam by to mělo hlavně symbolický, ale také věcný. Jestli by to prakticky bylo proveditelné, je druhá otázka,“ míní bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Morálně a lidsky si to Putin zaslouží. Bude ale zahnán do kouta a nebude mít jinou možnost než bojovat až do konce,“ naznačuje novinář Matyáš Zrno.

Petříček připouští, že si z minulosti nevybavuje případ, kdy by vydání mezinárodního zatykače na agresora uprostřed konfliktu ovlivnilo situaci, nebo by ho to zastavilo. Ale to poselství směřuje podle něj především vůči obyčejným Rusům.

Čtěte také

„Oni mají do značné míry v ruce to, jestli bude situace ve východní Evropě dále eskalovat. To, jestli se Putin dostane pod obrovský domácí tlak, aby agresi ukončil. Může to být další ze signálů, které kromě ekonomických sankcí a dalších kroků, které mezinárodní společenství přijímá. Aby si Rusové uvědomili, že jejich vládce, jejich diktátor se dostal do situace, kdy to škodí jim, kdy je dnes Rusko v izolaci a odnáší to běžní Rusové,“ dodává bývalý ministr.

Obyčejní Rusové mají do značné míry v ruce to, jestli bude situace ve východní Evropě dále eskalovat.
Tomáš Petříček

Zrno s tím souhlasí. Upozorňuje ale, že Putin má situaci pevně v rukou a případné vydání mezinárodního zatykače a případná mezinárodní žaloba by zkomplikovaly nebo dokonce znemožnily diplomacii.

Matyáš Zrno

„Pokud ho obžalujete, tak se dostane do kouta a nemá jinou možnost než bojovat až do konce. Takže u člověka, který má jaderný knoflík a o jehož duševní stabilitě začíná být čím dále tím více pochyb, je z ryze pragmatického důvodu lepší nechat si ještě otevřená zadní vrátka pro jednání,“ myslí si editor stanice CNN Prima News.

Šance je pouze změnou uvnitř Ruska

Podle Petříčka otázka dnes stojí: Kde je vlastně moment, který by mohl válku ukončit? Jestli to je jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, nebo jestli to je domácí řešení v Rusku, naznačuje. Od jednání, jejichž první kolo začalo v pondělí, si bývalý ministr mnoho neslibuje.

Tomáš Petříček

„Pokud by Rusové chtěli skutečně jednat o ukončení agrese, tak by v době, kdy jednání začínají, nepodnikali masivní útoky na Charkov a další oblasti. Otázkou je, s čím Rusové vůbec do těch jednání jdou. Jsem přesvědčen o tom, že šance je dnes pouze změnou uvnitř Ruska. A to přesto, že Kreml má situaci stále do značné míry pod kontrolou. Ale zvyšující se izolací Vladimira Putina a jeho osoby můžeme vyvíjet tlak na ostatní představitelé režimu, aby zvážili, jestli Putin neohrožuje už je samotné,“ soudí.

Hodně Rusů včetně těch, kteří nemají rádi Putina, sdílí imanentní ruský pocit ohrožení zvenku, toho, že jsou obklíčeni nepřáteli.
Matyáš Zrno

K tomuto tlaku by podle něj přispěla právě i mezinárodní žaloba na Putina. „Mohlo by to další části režimu přesvědčit, že Putin je už i pro ně problém. Od některých oligarchů jsme už zaznamenali, že válku začali odsuzovat, že vnímají Putina jako riziko pro ně osobně. To by mohlo dále nahlodat jednotu režimů a vytvořit skupinu lidí uvnitř,“ zamýšlí se.

Čtěte také

Jsem k tomu trošku skeptický, reaguje Zrno a vysvětluje:

„Hodně Rusů včetně těch, kteří nemají rádi Putina, sdílí takový ten imanentní ruský pocit ohrožení zvenku, toho, že jsou obklíčeni nějakými nepřáteli a podobně. Znamená to, jestli bychom pak takto explicitní záležitostí, že někdo ze Západu, nějaký mezinárodní soud obžaluje prezidenta Ruské federace, naopak jeho pozice neposílili. Toho bych se trošičku obával.“

Teď rozhodují zbraně, nikoliv mezinárodní právo

Novinář si mnoho neslibuje ani od žaloby, kterou podala na Rusko ukrajinská vláda u Mezinárodního soudního dvora, který řeší spory mezi státy a podává posudky o právních otázkách na žádost oprávněných orgánů.

Čtěte také

„Samozřejmě Rusové si z toho opravdu nic moc dělat nebudou. I kdyby rozhodl ve prospěch Ukrajiny a i kdyby to bylo rychlé, nebude to mít na situaci v terénu žádný vliv. Je to věc, kterou chápu, v budoucnu to možná bude mít nějaký efekt, teď ale rozhodují hlavně zbraně a nikoliv mezinárodní právo,“ upozorňuje Zrno.

Petříček mluví o morální váze v souvislosti s připravovaným usnesením Valného shromáždění OSN odsuzujícím ruskou invazi. „Co se týče situace na bojišti, žádná rezoluce nepřispěje k tomu, že by přestali umírat lidé, ale mělo by to jistou morální váhu. Protože by to Ukrajině dalo do ruky podporu mezinárodního společenství. Nejen Západu, ale té nejinkluzivnější mezinárodní organizace, tedy OSN,“ říká.

Co se týče situace na bojišti, žádná rezoluce nepřispěje k tomu, že by přestali umírat lidé, ale mělo by to jistou morální váhu.
Tomáš Petříček

„Bohužel se ale ukazuje, že OSN se v dnešním světě stává více a více marginální institucí. Že Rada bezpečnosti tak, jak je nastavena, že jsou tam státy s možností vetovat jakýkoliv krok, vlastně znemožňuje mezinárodnímu společenství legitimně vstoupit do konfliktů, kde jedna z hlavních mocností je tou bojující stranou. Z tohoto konfliktu bychom měli vyvodit nějaké důsledky do budoucna, co se týče reformy OSN,“ míní bývalý šéf české diplomacie.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , kbr
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.