Jan Fingerland: Vlídná žena, která zachrání Rusko
To, co odkazujeme našim dětem, je strašné. Rusko čeká katastrofa. Říká to drobná žena, která se rozhodla, že nebude mlčet k tomu, co se v její vlasti děje. Jmenuje se Jelena Osipovová, a není úplně neznámá, občas se její fotografie objeví i v západních médiích. Je to ona stará paní, která chodí do petrohradských ulic protestovat proti vládě, válce a dalším nepravostem, a to za pomocí vlastnoručně vyrobených plakátů.
Sama se ostatně živila jako výtvarnice a učitelka kreslení. Dnes už je na penzi, letos jí bude sedmdesát osm let. V řadě ohledů má vzorový životopis, její dědeček zahynul během blokády Leningradu, oba rodiče sloužili na frontě jako zdravotníci.
Čekání na pokání
Čtěte také
Narodila se krátce po válce, a sama považuje za štěstí, že dospívala a studovala v době uvolnění politických poměrů 60. let. Dnes žije jako vdova v komunálním, tedy rozděleném bytě, do penze se rozhodla odejít, když zemřel její jediný syn. Umělec má podle ní vyzařovat radost, a to prý ona už nedokázala.
Svou uměleckou a veřejnou misi ale našla. Už od doby druhé čečenské války chodí dávat najevo, co si myslí. Její aktivita vzrostla v posledním roce, protože ruský útok na Ukrajinu jí vyděsil, a tak se znovu objevila na Něvském prospektu, kde ji a její plakáty mohou vidět tisíce lidí.
Čtěte také
Říká, že kdo mlčí, je spoluviníkem zla, které se děje. Prý se už nebojí o sebe, počítá i s tím, že ji třeba i vyhodí z bytu. Spíš ji děsí, co bude s dětmi. To, co malým Rusům současná vláda odkazuje, je prý katastrofa. Cituje Dostojevského: Rusové si prý „zvykají na hrůzu“, a to ona nechce.
Její plakáty zobrazují, a také slovně formulují, co si myslí: „nestřílej, tak se staneš skutečným hrdinou“. „Vlci v lese se perou, ale nezabíjí jeden druhého“, „Svobodu politickým vězňům“, a také „oči padlých zůstanou dokořán, dokud se Rusko nebude kát.“
Čtěte také
Jelena Osipovová říká, že na její plakáty reagují hlavně děti, dospělí se snaží ji nevidět. Na záběrech nejrůznějších reportáží o ní jsou ovšem i lidé, kteří jí dojatě děkují, nebo dokonce líbají ruce, většinou mladší ženy.
Také se ale vyskytují dobře oblečené paničky, které jí spílají a obviňují, že zostuzuje svou vlast a její hrdiny.
Kdo je pravý vlastenec
Ona sama v jednom rozhovoru řekla, že pokud je to tak, možná se tedy bude muset vlasti vzdát. Nikam do ciziny ale nemíří, chce prý zemřít v Rusku. Považuje se za vlastenku, lidi jako Putin prý znevážili jméno Ruska na celém světě.
Čtěte také
Člověka nemůže nenapadnout, jak je možné, že tato vlídná a smutná paní vidí něco, co její spoluobčané nejsou schopni vnímat. Sama to přičítá vlivu televize, a všeobecnému strachu. Všichni mají ale k dispozici stejné zdroje informací.
Na dotaz, jestli má ve svém okolí někoho, kdo válku podporuje, odpověděla, že zná takové lidi ještě ze studií. Zpětně si ale uvědomuje, že jsou to obvykle osoby, kteří jí v těžkých okamžicích jejího života nikdy nepomohly.
Byla už mnohokrát zatčena, policisté ji už dávno znají, a chovají se k ní prý různě, někteří i s porozuměním. Jeden milicionář jí mezi čtyřma očima řekl, že pokud by do ulic vyšlo velké množství lidí, musela by na to i policie brát ohled. To se ovšem momentálně neděje, zatím pověst Ruska zachraňují jednotlivci, jako je ona.
Čecha samozřejmě napadne srovnání s osmi statečnými, kteří v srpnu 1968 šli protestovat proti okupaci Československa. Jejich heslem bylo „za naši i vaši svobodu“. My už jo máme, Jelena Osipovová dělá vše pro to, aby to platilo i v Rusku. Možná ji budou následovat tisíce lidí, a pak se věci změní.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
