Čím dál víc Rusů upadá do depresí. Krizi duševního zdraví v zemi prohlubuje válka na Ukrajině i mezinárodní izolace

Boris začal brát antidepresiva poprvé v životě na konci února, krátce poté, co ruské tanky překročily hranice Ukrajiny. 33letý vedoucí jedné moskevské stavební firmy překonal velkou psychickou krizi během pandemie koronaviru, aniž by navštívil lékaře nebo užíval nějaké léky. Tentokrát ale zjistil, že už si nedokáže pomoct sám.

Čtěte také

Libor Dvořák: Proč mnozí mobilizovaní Rusové, kteří do války většinou nechtějí, do ní nakonec přece jen jdou

„Jakmile začala válka, uvědomil jsem si, že moje rodina bude muset emigrovat a že nás čeká řada problémů,“ vysvětluje Boris, který si přál zůstat v anonymitě, aby mohl s novináři mluvit otevřeně. Má za to, že kdyby nevyhledal odbornou pomoc, skončil by špatně.

Experti říkají, že válka na Ukrajině a částečná mobilizační kampaň vyhlášená na podzim ruskými úřady výrazně prohloubily krizi duševního zdraví v Rusku. Země se zároveň potýká s rozsáhlým nedostatkem léků, což nutí lidi vynakládat extrémní úsilí, aby potřebné medikamenty získaly.

Každý třetí Rus se cítí depresivně nebo úzkostně

Ačkoli neexistují žádné oficiální údaje o počtu případů depresí, průzkum provedený moskevskou Sečenovovou univerzitou začátkem loňského roku naznačil, že každý třetí Rus se cítí depresivně nebo úzkostně. Podobně to v ruské společnosti vypadalo v roce 2020 na vrcholu pandemie. V prvních devíti měsících roku 2022 Rusové nakoupili o 50 procent víc antidepresiv než ve stejném období roku předchozího.

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Rusové o tom, proč se země zřítila do putinismu

„Pro některé lidi byla mobilizace takovým šokem, že výrazně změnila jejich duševní stav. Mnozí zažívali silné pocity strachu a nereálnosti toho, co se děje,“ popisuje klinická psycholožka Galina Lajševová. I když takové akutní reakce netrvají dlouho, podle odbornice je střídají dlouhodobé problémy včetně chronické úzkosti a deprese.

35letá marketingová specialistka Polina, která podobně jako Boris nechtěla odhalit svou identitu, vyhledala lékařskou pomoc v říjnu. Lékař jí předepsal léky, které Polině pomáhají zvládat úzkost a záchvaty paniky.

„Moje sociální bublina je poměrně homogenní: všichni jsou proti válce a všichni jsou vyděšení,“ popisuje Polina serveru Moscow Times a dodává, že zná řadu dalších lidí, kteří začali užívat antidepresiva v uplynulých měsících.

Po únorové invazi utratili Rusové za antidepresiva čtyřikrát víc

Podle psychologů a organizací zabývajících se duševním zdravím, které minulý měsíc citovala média ruské skupiny RBK, je pocit životní nejistoty jedním z nejčastějších problémů, kvůli nimž Rusové vyhledávají pomoc terapeutů.

Čtěte také

Rusko ani Ukrajina nedrží trumfy, kterými by druhou stranu přinutily k jednání, popisuje vojenský expert plukovník Petráš

Zdá se přitom, že nárůst počtu případů depresí často koreluje s dramatickými válečnými událostmi. Například bezprostředně po únorové invazi utratili Rusové za antidepresiva čtyřikrát víc než obvykle. Poptávka po psychologické pomoci prudce vzrostla po vyhlášení částečné mobilizace v září.

Server Moscow Times doplňuje, že služby v oblasti duševního zdraví byly silně podfinancované už před válkou na Ukrajině. Rozšířená stigmatizace psychických potíží navíc znamenala, že jen málo Rusů, zejména těch, kteří žijí mimo Moskvu a Petrohrad, vyhledávalo odbornou pomoc.

Nelegální obchod s antidepresivy

Problém představuje i nedostatek potřebných léků. Způsobila ho válka, problémy v dodavatelském řetězci a logistice, mezinárodní sankce i odchod velkých západních farmaceutických společností z ruského trhu. Některá běžná antidepresiva se teď v Rusku prakticky nedají sehnat.

„Tři z mých léků úplně zmizely z lékáren ve všech regionech Ruska,“ přibližuje Jevgenija, 42letá podnikatelka z Moskvy. Medikaci užívá už jedenáct let. V zoufalé snaze sehnat léky, které potřebuje, začala hledat ve virtuálním prostoru.

Čtěte také

Ondřej Soukup: Rusové masivně utíkají před mobilizací, ale to je asi tak vše

Nelegální obchod s antidepresivy se na sociálních sítích rozmáhá a je to jeden z mála způsobů, jak se k přípravkům dostat. Další možností je nakoupit léky ze zahraničí, zejména z Turecka, Gruzie, Kazachstánu a Arménie, kde se dají koupit bez lékařského předpisu a často jsou mnohem levnější.

Málokdo očekává, že počet případů depresí mezi Rusy klesne, dokud bude na Ukrajině zuřit válka. Další kolo mobilizace by mohlo duševní zdraví národa ještě zhoršit, obávají se odborníci.

Už zmíněný inženýr Boris, který začal léky užívat na začátku války, nakonec Rusko opustil. Bylo to v září, krátce po zahájení mobilizace. Do svého nového domova v Dušanbe, hlavním městě Tádžikistánu, si mimo jiné stihl vzít půlroční zásobu antidepresiv, uzavírá ruský nezávislý zpravodajský server Moscow Times.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravila Marie Pochobradská.