Libor Dvořák: Kolik stojí Rusko válka
Jak tvrdí moskevští insideři, Rusko ve válce na Ukrajině používá 40 let staré dělostřelecké granáty: obsluhy ruských děl to nutí křížit pověrčivě prsty, „aby se nedej bože něco nestalo“. Když nabíjíte do děla podobnou munici, určitě se musíte modlit, konstatuje vysoce postavený úředník Reutera v Pentagonu. Američané také upozorňují, že Rusové se s žádostmi o pomoc vytrvale obracejí i na Severní Koreu.
Rusko a jeho vojensko-průmyslový komplex nejsou schopny moderní zbraně vyrobit a účinně tak bojovat proti ukrajinské armádě.
Čtěte také
Různé zdroje ale připomínají, že také Severní Korea je postižena sankcemi a pokročilé zbraně prostě Rusku tím pádem dodat nemůže. Severokorejský vojensko-průmyslový komplex je podobně jako ten ruský v mnoha ohledech mimo hru. Při vedení rozsáhlé tvrdé ruské války na Ukrajině narážejí Rusové jednoznačně na limity jak své, tak i svých nečetných spojenců.
Reuters hodnotí momentální situaci tak, že až armáda vystřílí své zásoby vysoce přesné munice, může být najednou po legraci. Podle Američanů a Britů je tu ovšem ještě jeden zdroj poměrně sofistikovaných zbraní – a to je Írán. Ten je schopen dodávat nejen drony, ale i balistické střely a to by se Rusku a Putinovi jistě zamlouvalo.
Rusko prohrát musí
Stále více ovšem bude rozhodovat cena, kterou Rusové za válkychtivého prezidenta zaplatí, a to, co na to řeknou sami řadoví Rusové. Když válka začínala, mluvili Putin a Šojgu o milosrdných deseti procentech ze státního rozpočtu.
Čtěte také
Ostatně když v září 2015 začínal Putinův letecký masakr v Sýrii, byl Šojgu dokonce ochoten tvrdit, že tato válka je financována z peněz ruského ministerstva obrany a že nestojí o nic víc než velké ruské vojenské cvičení. Vraťme se ale k Ukrajině: Po pár měsících už se mluvilo o čtvrtině státního rozpočtu a poslední odhady amerických a britských tajných služeb už se netají odhadem, že v příštím roce to bude více než třetina.
Tajná služba britského ministerstva obrany prostudovala nový ruský federální rozpočet, který Vladimir Putin podepsal teprve 5. prosince. Podle toho se na potřeby armády, tajných služeb a policie vyčleňuje 9 trilionů rublů, což je asi 143 miliard amerických dolarů. Britští odborníci mají navíc za to, že jak příjmová, tak výdajová část ruského státního rozpočtu je příliš optimistická, a předpokládají, že tlak na nevojenské části rozpočtu ještě dramaticky zesílí, aby se tak získaly prostředky na pokračování Putinovy válečnické kampaně na Ukrajině.
Válka se přitom dostává do stádia, kdy na Západě přibývá dosti lehkomyslných hlasů, že Rusko v tomhle případě prostě MUSÍ prohrát. O to je celá situace choulostivější, protože podobně přece vyhlídky na výsledek zatím probíhajícího válečného konfliktu hodnotit nelze. Že to ale ještě bude přinejmenším hodně drahé, o tom není pochyb.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
