Strategické sabotáže i boj o nerostné suroviny. Soupeření velmocí se stále více přesouvá pod mořskou hladinu
S ohledem na probíhající konflikty a posuny v mezinárodní politice se čím dál častěji mluví o tom, že mezinárodní řád založený na pravidlech je v ohrožení. Jenže soupeření velmocí se už neodehrává jen na souši nebo ve vzduchu, ale stále častěji i na dně oceánů. Jak se prostor pod mořskou hladinou stává novým geopolitickým bojištěm, analyzují pro americký magazín Foreign Policy profesor veřejné politiky na Colorado School of Mines Morgan Bazilian a jeho kolega Alex Gilbert.
Klíčovou roli při zajištění bezpečnosti světových moří sehrávala po většinu uplynulého století americká námořní převaha. Spojené státy měly zájem na udržení stabilního prostředí, které umožňovalo fungování globální ekonomiky. Dnes se ale tento systém stále více drolí.
Čtěte také
Příkladem jsou útoky jemenských Hútíů, které narušují mezinárodní obchod v Rudém moři, nebo agresivní manévry a územní nároky Číny v Jihočínském moři. Tající mořský led také otevírá cestu do Arktidy – regionu, kde Rusko výrazně posiluje svou přítomnost prostřednictvím flotily ledoborců, včetně těch s jaderným pohonem.
Rozpadá se i jedno ze základních pravidel námořního práva, a to že každá loď musí být registrována pod vlajkou příslušného státu. Země čelící sankcím stále častěji využívají vlajky jiných států, aby se překážkám vyhnuly.
Nedávný exekutivní výnos amerického prezidenta Donalda Trumpa, který má podpořit rozvoj hlubokomořské těžby, je podle magazínu Foreign Policy mimo jiné reakcí na strategické kroky Číny v oblasti těžby na mořském dně. Washington tímto krokem signalizuje, že mořské dno není pasivní hranicí, ale sporným územím, kde se soupeří o zdroje, infrastrukturu a bezpečnost.
Válka pod mořskou hladinou
Technologický pokrok za poslední dvě dekády zásadně proměnil možnosti hlubokomořských operací. Dálkově řízená a autonomní podvodní plavidla mohou provádět přesné mise v jakékoli hloubce oceánu.
Válka pod mořskou hladinou se už podle Foreign Policy stává realitou, která ještě více eskaluje vztahy zemí na zemském povrchu. V Evropě i Tichomoří jsou hlavními průkopníky sabotáží podmořských potrubí a kabelů Rusko a Čína. Cílem této takzvané šedé války je zdokonalení taktiky pro možné konflikty pod mořskou hladinou v budoucnosti.
Čtěte také
Mořské dno je také stále důležitější v otázkách boje o nerostné zdroje. Americký magazín poukazuje, že pod hladinou moře mezi Havají a Mexikem se nachází oblasti bohaté na nikl, kobalt, měď a mangan, tedy prvky, které jsou potřebné pro civilní i vojenské účely.
Podle Úmluvy OSN o mořském právu spravuje těžbu nerostů v oblastech mimo národní jurisdikci Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA). Ten povoluje státům sponzorovat soukromé společnosti pro průzkum ložisek. Nejvíce takových smluv drží Čína. Zatím ale tento úřad nestanovil pravidla pro samotnou těžbu, což znemožňuje komerční využití zdrojů z mořského dna.
Podmořská horečka
Některé státy se proto obracejí k těžbě v národních vodách, kde často nedodržují mezinárodní pravidla ohledně ochrany životního prostředí. Typickým příkladem jsou Cookovy ostrovy, které letos podepsaly strategickou dohodu s Čínou o společném rozvoji hlubokomořských zdrojů, což vyvolalo znepokojení ve Washingtonu.
Čtěte také
Trumpův exekutivní příkaz má za cíl zmírnit náskok Číny. Spojené státy se zároveň snaží stát se klíčovým hráčem v dodavatelských řetězcích energetických zdrojů a strategických kovů, které se využívají ve zbrojním průmyslu.
Příkaz zároveň implicitně umožňuje Spojeným státům uplatňovat jurisdikci pro povolování těžby v mezinárodních vodách na základě vnitrostátního práva. To by americkým společnostem umožnilo obejít zablokovaný Mezinárodní úřad pro mořské dno. Několik zemí už vyjádřilo nesouhlas s tímto jednostranným přístupem.
Vzhledem k absenci účinné globální kontroly a vymáhání mezinárodního práva se mořské dno stává vakuem, které velmoci zneužívají ve svůj prospěch. Proto je nezbytné, aby i tento prostor podléhal mezinárodnímu řádu a pravidlům, jež zajistí jeho bezpečnost, uzavírají svou analýzu pro americký magazín Foreign Policy Morgan Bazilian a Alex Gilbert z Colorado School of Mines.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách: Jak se z Bílého domu stal „dvůr Donalda Trumpa“. Nastává obrat německé politiky vůči Izraeli kvůli Gaze? Klimatická změna potápí egyptskou Alexandrii. Koho umělá inteligence připravila o práci?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
