Trump vs. Harvard: Americká vláda chce omezit udělování víz studentům z řad čínských komunistů

Zatím není známo, jak bude americká vláda vazby na čínské komunisty posuzovat ani do jaké míry takové spojení ovlivní zrušení víza. Členství ve straně je v Číně podmínkou pro všechny, kdo usilují o jakoukoli důležitou funkci.

Čtěte také

iROZHLAS

Harvard žaluje Trumpovu administrativu kvůli zákazu přijímání cizinců. Podle školy je protiústavní

Údajné vazby na komunistickou stranu jsou i součástí Trumpova tažení proti Harvardově univerzitě. Jeho vláda nedávno oznámila, že škola už nesmí přijímat zahraniční studenty, a obvinila ji ze spolupráce s komunisty. Harvard kvůli tomu podal žalobu.

Čínská komunistická strana podle některých amerických politiků využívá odborné znalosti amerických akademiků k poškozování zájmů Spojených států. Tento argument používá i vláda k prosazování zásadních kulturních změn na amerických vysokých školách, které mnoho konzervativců považuje za bašty liberální a levicové ideologie.

„Rozvoj čínských vůdců“

Americké univerzity hrají vedoucí roli v čínských zahraničních vzdělávacích programech pro středně postavené funkcionáře. Peking je začal ve velkém nabízet v 90. letech proto, aby své lidi seznámil se západními myšlenkami a postupy ve státní politice, a zlepšil tak vlastní veřejnou správu.

Čtěte také

Trump proti Harvardu. Pokud univerzitu ochromí, ty ostatní se přizpůsobí, obává se politolog Kraus

Vzdělávání a postgraduální kurzy nabízí Číňanům nejen Harvard, ale i univerzity v Syracuse, Stanfordu nebo Marylandu. V Číně má však nejlepší pověst Harvardova, protože z ní vycházejí špičkoví úředníci, kteří pak zastávají vysoké vládní funkce a stávají se členy elitního politbyra komunistické strany.

Harvard nabízel postgraduální programy čínským studentům už v 80. letech a později je ještě rozšířil. Od roku 1998 nabízel stipendia až dvaceti vysoce postaveným čínským funkcionářům ročně.

Po roce 2000 zahájil program s názvem Rozvoj čínských vůdců, kteří studovali částečně na Harvardu a částečně na prestižní čínské univerzitě Čching-chua v Pekingu. Kurz měl podle Harvardu připravit vyšší úředníky místní a ústřední čínské vlády na efektivnější řešení problémů čínských reforem.

Čtěte také

Kdo zvítězil v celní přestřelce mezi Čínou a USA? Ukázala se neochota trestat Peking, píše Economist

Na Harvardu se učili předměty jako veřejná správa, ekonomický rozvoj a sociální politika a navštěvovali americké vládní organizace.

Elitní studium pro elitní mládež

Na Harvardově univerzitě studovaly i děti nejvýše postavených čínských komunistů. Pod falešným jménem ji absolvovala i dcera Si Ťin-pchinga Ming-ce, o jejíž pravé totožnosti univerzita věděla. Zapsala se, když byl její otec viceprezidentem, a promovala, když povýšil na prezidenta.

K dalším absolventům s elitním původem patří Alvin Ťiang, vnuk bývalého čínského prezidenta Ťiang Ce-mina, nebo Po Kua-kua, syn někdejšího člena čínského politbyra Po Si-laje.

Čtěte také

Eduard Freisler: Harvard má ve válce s Trumpem pravdu i máslo na hlavě

Po Kua-kua studoval na Harvardu v letech 2010–2012 a získal magisterský titul v oboru státní politiky. Jeho otec se stal v roce 2012 obětí politické čistky a byl odsouzen na doživotí za úplatkářství, zpronevěru a zneužití pravomoci.

Spojení Harvardu s Čínou také umožnilo některým špičkovým vědcům americké univerzity získat přístup do Pekingu. Bývalého děkana harvardské Kennedyho fakulty Grahama Allisona přijali loni sám Si Ťin-pching a ministr zahraničí Wang I, jimž přednesl své názory na americko-čínské vztahy, připomíná Wall Street Journal.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách: Ukrajinská operace proti ruským letounům má především strategický a politický význam. Nový polský prezident pomůže opozici ochromit Tuskovu vládu. Evropa chce snížit závislost na ruských hnojivech. Zahraniční spolubojovníci syrského prezidenta Šary mohou ohrozit jeho režim.