Eduard Freisler: Harvard má ve válce s Trumpem pravdu i máslo na hlavě

Vedení Harvardu má jistě řadu pádných argumentů. Prezident překračuje své pravomoci, když nakazuje instituci, jak má vlastně učit, koho si ke studiu vybírat, jaká kritéria zvolit. Odpírá další instituci nezávislost.

Čtěte také

Jiří Pehe: Trumpova válka s univerzitami už ohrožuje vědecký výzkum

Trump teď hrozí, že Harvardu zakáže přijímat zahraniční studenty. To je jemně řečeno krátkozraké a pro Ameriku do budoucna poškozující. Co když v davu těchto studentů je další Steve Jobs, který jako malý přišel do USA ze Sýrie?

Nevěřím ani Trumpovu „zděšení“ nad projevy antisemitismu na kampusu Harvardu. Ani za mák. Říká to totiž ten samý člověk, který veřejně povečeřel s popíračem holocaustu a o násilnostech, které vyvolal pochod vyznavačů fašismu s loučemi v Charlottesville ve Virginii, řekl, že „dobří lidé jsou na obou stranách“. 

Vedení Harvardu se ale musí podívat samo sobě do očí. Že se antisemitismus v jejich prostorách šířil, je holá pravda. Protesty proti státu Izrael se dají chápat a měly by být dokonce brány a chráněny v rámci svobody slova, útoky proti židovství, to už je ale jiná liga.

Čtěte také

Jan Fingerland: Americké univerzity, druhé bojiště války v Gaze

Konzervativní hněv

Harvard navíc v posledních letech začal nadřazovat v přijímacím procesu identitu nad talent. Upozorňuje na to například i demokrat Lawrance Summers, který byl mezi lety 2001 až 2006 rektorem Harvardu.

A pak je tu jiný problém, který je vlastní většině univerzit v USA. A to je očividný příklon k liberálnímu vnímání světa. Sám jsem to zažil při studiu na jedné ze škol, jež spadají do newyorského vzdělávacího systému CUNY. 

Vzpomínám si, jak profesor americké historie zcela potřel období vlády republikána Ronalda Reagana a s ním spojený hospodářský systém zvaný tricle down, který na dekády ovlivnil ekonomické uspořádání země.  Jedná se víru v to, že bohaté firmy osvobozené od daně ušetřené peníze nechají  „stéci“ k zaměstnancům na nižších pozicích.

Čtěte také

Trump obdivuje Putina jako vůdce. Nelze se divit, že chce víc a víc moci, soudí amerikanistka Krásná

Profesor se raději obsáhle věnoval hnutí LGBTQ a konzervativce u toho démonizoval. I v dalších kurzech byla znát jakási přezíravost a intelektuální nadřazenost konzervativcům, aneb to jsou prostě ti křupani z venkova.

Neměla by být ale univerzita místem, které otevírá mysl a nabízí nejrůznější pohledy na svět a společnost tak, aby ho člověk opouštěl s co největším myšlenkovým záběrem? Aby nepodléhal demagogii a iluzorním představám? Nemělo by vzdělání rozbíjet naše myšlenkové stereotypy, pohodlí naší sociální bubliny?

Eduard Freisler ze zahraniční redakce Českého rozhlasu|foto:Matěj Skalický, Český rozhlas

I proto Trump teď jedná, jak jedná. Nese se totiž na vlně letitého konzervativního hněvu vůči takovému stylu vzdělávání. Považují ho za „vymývání mozků“ s cílem potlačit fakt, že v USA nežijí jen progresivně ladění lidé. 

Bohužel, Trumpovo tažení proti univerzitám na čele s Harvardem je klasicky trumpovské: demoluje a Ameriku to tak bude hodně stát.

Autor je publicista, dlouhodobě sleduje dění v Latinské Americe