Migrace, epidemie, válka. Potýká se s nimi dnešní svět a potýkali se s nimi i naši předkové před sto lety
Proč se na konci 19. století v Evropě rušily pohraniční kontroly? Která choroba konkurovala španělské chřipce? Jak se Adolf Hitler zasloužil o americkou vědu? O tom všem, a ještě o mnoha dalších věcech je kniha „Potenciál migrace. Hranice, karantény a osudy meziválečných uprchlíků“, jejímiž autory jsou brněnští historici Ivan Foletti, Karolína Foletti a Adrien Palladino. (V premiéře jste o této knize mohli slyšet v únoru 2023.)
Čtěte také
Když ji psali, svět bojoval s pandemií covidu, když ji dokončovali, přepadlo Rusko Ukrajinu a k mnoho let trvající migraci z Afriky a Blízkého východu do Evropy se přidala ještě uprchlická vlna z Ukrajiny. Přesto autoři nechtějí jen hledat paralely. Navzdor rčením se prý historie neopakuje.
„Napříč historií je však přesto možné nacházet podobné vzorce lidského chování a mechanismy fungování společnosti. Doufáme tedy, že pohled zpět na migrační krizi, se kterou se lidé potýkali na začátku minulého století, nám pomůže získat odstup a podívat se z nové perspektivy i na to, co zažíváme dnes.“
Evropa bez hranic
První kapitoly knížky se věnují emigrantům, kteří v souvislosti s bolševickou revolucí utíkali z území někdejšího carského Ruska. Většinou šlo o představitele kulturních a hospodářských elit nebo šlechtu. Často mířili na místa, která už znali. Cestování pro ně bylo do první světové války běžné a velmi snadné. Ve druhé polovině 19. století totiž mnohé evropské státy zrušily pasové kontroly. Lidé se mohli po Evropě pohybovat podobně svobodně jako dnes. Tomu však udělala konec 1. světová válka.
Čtěte také
Kromě pasových kontrol čekala na hranicích uprchlíky z Ruska, kde panoval hlad, násilí a chaos, ještě povinnost zdravotních vyšetření a karantén. Jak vysvětlují autoři:
„Dnešnímu čtenáři je ze začátku meziválečného období známá především španělská chřipka. V Rusku však více lidí zahubila právě tyfová epidemie. Největší epidemie tyfu v moderní historii Ruska se spustila během kruté zimy na přelomu let 1917 a 1918, velkou rychlostí postupovala z měst na venkov a zasáhla doslova celé území Ruska od Arktidy po Kavkaz a od Baltského moře k Pacifiku.“
Ruská emigrace mířila do různých zemí včetně Československa, jedním z nejoblíbenějších cílů byla ale Francie.
Stop uprchlíkům
Sotva opadla mohutná uprchlická vlna z Ruska, přišla třicátá léta a nástup nacismu v Německu. Zvedla se nová vlna běženců. Tentokrát to byli odpůrci nacistického režimu a Židé. Velmi často byly jejich cílem Spojené státy, země považovaná za uprchlíkům zaslíbenou. Ve skutečnosti bylo velice obtížné se do USA dostat.
Čtěte také
Podobné to bylo i ve Velké Británii, která nebyla příliš ochotná přijímat emigranty z Německa kvůli obavám z možné špionáže. Souběžně s tím ale vznikaly organizace, které se snažily nešťastníkům ohroženým nacistickým režimem pomoci.
Před nacistickou diktaturou se podařilo uprchnout také mnoha vědcům a umělcům. Elitní německá kultura, a především věda a výzkum tak byly ve velkém importovány do Spojených států, kde se amerikanizovaly.
„Abraham Flexner, zakladatel prestižního Institutu pokročilých studií v Princetonu, který v roce 1930 hostil takové osobnosti jako Alberta Einsteina či historiky umění Ernsta Kantorowicze a Erwina Panofského, byl známý tím, že na otázku, kdo udělal pro Institut nejvíce, odpovídal suchým vtipem: ‚Adolf Hitler‘,“ píše se v knížce Potenciál migrace, která vyšla v roce 2022 v nakladatelství Books & Pipes Publishing.
Pro pořad Ex libris ji připravila Veronika Kindlová.
Související
-
Alessio Terzi: Růst v zájmu dobra. Způsobí kapitalismus klimatickou katastrofu?
Lidstvu hrozí klimatická katastrofa. Otázkou by nemělo být, zda jde o reálnou hrozbu, ale co proti ní hodláme udělat. Je na vině kapitalismus?
-
Ve 30. letech se Rusové cizincům vyhýbali. Báli se čistek, píše Maclean v knize Výpravy na Východ
Britský voják a diplomat Fitzroy Maclean (1911–1996) zanechává barvité a informačně bohaté svědectví ze svých diplomatických misí.
-
Luuk van Middelaar: Pandemonium, záchrana Evropy. Unie se pod tíhou krize nerozpadla, ale posílila
Ruská agrese proti Ukrajině ukázala mnohé a mimo jiné taky odhalila jednotu Západu, jakou asi čekal málokdo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka