EU se v řešení migrace neposunula. Až se situace stane neúnosnou, bude ji hasit na poslední chvíli, varuje odborník

Zavedení kontrol se původně bránilo Slovensko, které dodnes trvá na tom, že kontroly na vnitřních hranicích schengenského prostoru jsou chybou. Podle slovenského ministra zahraničí Rastislava Káčera jsou kontroly neefektivní a měly by být zejména na vnějších hranicích.

Rakousko na evropské úrovni usiluje o to, aby bylo možné lidi z bezpečných zemí, kde není válka, rychleji odmítat.
Ladislav Novák

„Slovensko v současnosti pozoruje úbytek migrantů. Za leden jich zatím přišlo necelých 650, oproti tomu v listopadu jich bylo přes 3300. To je samozřejmě do jisté míry způsobené nepříznivou zimní sezónou, Bratislava ale zlepšení vysvětluje také intenzivnější prací policie ve vnitrozemí a posílením maďarsko-srbské hranice,“ informuje reportér Českého rozhlasu na Slovensku Ladislav Novák.

Rakouský postup v otázce migrace

Kromě Česka zavedlo kontroly na svých hranicích i Rakousko. Ty mají zatím trvat do čtvrtka a rakouská vláda se jimi bude muset zabývat. Ministr vnitra Gerhard Karner je však přesvědčený, že pokud by kontroly Rakousko ukončilo, převaděči by ihned reagovali a přesměrovali by trasy.

Čtěte také

Česko má plán na obsazení vlivných postů v EU. Chce využít chváleného předsednictví, popisuje zpravodaj

Podle něj je důležité přijímat běžence, kteří na to mají právo, chce ale tvrdě bojovat proti převaděčům. Rakousko má proto mimo jiné zavedené dlouhodobé kontroly i na hranicích s Maďarskem a se Slovinskem.

Ministr Karner označil migraci za jednu ze svých priorit. „Na rozdíl od Česka nebo Slovenska Rakousko totiž není pro většinu migrantů jen tranzitní, ale cílovou zemí. Přichází sem mnohem víc lidí z Indie, Bangladéše, Pákistánu, zatímco u nás jde zejména o lidi ze Sýrie. Karner a kancléř Karl Nehammer na evropské úrovni usilují o to, aby bylo možné lidi z bezpečných zemí, kde není válka, rychleji odmítat,“ říká Novák.

Jak dnes k migraci přistupuje EU?

Obecně platí, že v zimě se situace na hranicích uklidňuje. Kromě Česka však na hranicích kontroly stále udržuje například zmíněné Rakousko, dále Německo, Dánsko, Francie nebo Švédsko.

Čtěte také

Kamila Pešeková: Nebývalá vlna solidarity zaplavila Slovensko. To mění názor na migranty

„Jde především o opatření proti pašerákům lidí, tedy tzv. druhotnému pohybu migrantů. V loňském roce byla čísla příchozích velmi vysoká. Část byli uprchlíci z Ukrajiny a tam se vlna ještě může obnovit v závislosti na válce,“ vysvětluje Ondřej Plevák ze serveru Euractiv.

Evropská unie přitom migrační krizi čelí několik let. „Posun v migrační politice je poměrně malý. V roce 2020 sice Evropská komise předložila návrh nového paktu o migraci a azylu, od té doby se ale diskuse příliš neposunuly. Jde především o rozdílné pohledy na solidaritu, tedy sdílení zodpovědnosti za příchozí migranty. Řekl bych, že EU ty poslední roky v tomto ohledu promarnila a teď bude možná všechno hasit na poslední chvíli, až budou čísla opravdu neúnosná,“ říká Plevák.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Renata Kropáčková.