Ve 30. letech se Rusové cizincům vyhýbali. Báli se čistek, následně jeden po druhém mizeli, píše Maclean v knize Výpravy na Východ
Britský voják a diplomat Fitzroy Maclean (1911–1996) zanechává barvité a informačně bohaté svědectví ze svých diplomatických misí. Ve své knize Výpravy na Východ začíná svým působením ve 30. letech 20. století v Paříži, pokračuje Moskvou přes severní Afriku až na Balkán. (V premiéře jste o knize mohli slyšet v září 2022.)
„Ze Západu toho viděl už dost, a proto chtěl poznat Východ, hlavně sovětské Rusko. V té době poměrně izolovanou zemi, o které se diskutovalo, protože nebylo jasné, co se od něj dá čekat,“ píše tehdy mladý diplomat Maclean.
Lidé byli zatýkáni, popravováni nebo deportováni do gulagů jen proto, že se setkali s cizinci.
„V únoru roku 1937 tak začal působit na britské ambasádě v Sovětském svazu. Zatímco v jiných zemích se členové zastupitelského sboru co nejvíce stýkají s místními obyvateli, v Sovětském svazu to bylo jiné.“
Čtěte také
„Místní se cizincům vyhýbali. V zemi totiž právě zuřil tzv. velký teror, vlna krutých čistek na všech úrovních sovětské společnosti. Lidé byli zatýkáni a popravováni nebo deportováni do gulagů. Důvodem mohl být třeba právě styk s cizinci, ve kterých paranoidní sovětská moc často viděla špiony. Tato situace vedla k tomu, že britským diplomatům se vyhýbali i sovětští pracovníci britského velvyslanectví. I oni totiž bývali oběťmi teroru.“
Zaměstnanci velvyslanectví měli nezdravé povolání a mizeli jeden po druhém.
„Jejich povolání bylo zkrátka nezdravé. Mizeli jeden po druhém. Ti, kteří nastupovali na místo zmizelých, byli paralyzováni strachem, neboť úředníci na těchto postech nikdy nevydrželi dlouho.“
Čtěte také
„Člověk tam zavolal a chtěl k aparátu třeba soudruha Ivanova. ,Je nemocný,‘ odvětil nervózně neznámý hlas. ,Je zaneprázdněný.‘ ,Šel se projít.‘ A kdo dělá jeho práci, zajímali jste se. ,Prozatím já,‘ sdělil vám ten hlas nešťastně. ,Jsem soudruh Maximov.‘ Mohu za vámi přijít, soudruhu Maximové, chtěli jste vědět. ,To je těžké,‘ zněla vyhýbavá odpověď. ,Také mám spoustu práce.‘,“ popisuje diplomat.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu, který připravila Veronika Kindlová.
Související
-
Přeběhlíci, udání, nedostatek, emigrace. Život v Rusku začíná připomínat Sovětský svaz
Do běžného života lidí se totiž začínají vracet fenomény a situace, které do svobodné země spíš nepatří, píše na svém webu Rádio Svobodná Evropa.
-
Sovětský svaz nás osvobodil od nacistů, ale ne pro svobodu, vyprávějí pamětníci u Koněva
Na místě, kde stával Koněv, se otevřela výstava „Nikogda ně zabuděm“ (Nikdy nezapomeneme). Vypráví příběhy „osvobození“ z května 1945, 50. let, srpna 1968 a června 1991.
-
Předeženeme Spojené státy i Sovětský svaz, sliboval Fidel Castro
„Jste neklidní, protože si myslíte, že jsme komunisté. Říkám jasně, my komunisté nejsme!“ To řekl v dubnu 1959 Fidel Castro.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
