Matěj Schneider: Mnoho povyku pro Bidenova „zabijáka Putina“

28. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vladimir Putin a Joe Biden

Americký prezident se v půlce března pustil v diplomacii na tenký led, když v rozhovoru pro televizní stanici ABC označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „zabijáka“.

Abych byl spravedlivý, je na místě uvést, že nešlo přímo o Bidenova slova. Americký prezident pouze přitakal moderátorovi Georgi Stephanopoulosovi. Jakékoliv pochybnosti o tom, že se Biden přes svoje dlouholeté zahraničněpolitické zkušenosti nechal senzacechtivými médii vtáhnout do pasti, rozptýlil několik dní poté prezidentův poradce Jake Sullivan. „Prezident dostal přímý dotaz a napřímo taky odpověděl,“ řekl pro MSNBC Sullivan a zároveň popřel, že by podle něj šlo o chybu.

Čtěte také

S něčím takovým se nesetkáte každý den. Ostrý a eufemisticky řečeno diplomaticky nezvyklý výrok je navíc v ostrém kontrastu s Bidenovým prvním zahraničněpolitickým proslovem ze začátku února. „Amerika je zpátky, diplomacie je zpátky,“ deklamoval tehdy Biden ve snaze vysvětlit světu, že nehodlá pokračovat v zahraniční politice ostrých loktů svého předchůdce.

Změna kurzu? Pozvolně

Skutečnost je ale taková, že si Bidenovo ministerstvo zahraničních věcí pod vedením ministra Tonyho Blinkena pečlivě vybírá sféry, ve kterých mění kurz jenom velmi pozvolna. Pokud mluvíme o „zabijácích“, jsou vhodným srovnáním vztahy Spojených států a Saúdské Arábie. Biden sice nechal zkrouhnout podporu pro útočné operace saúdské intervence v Jemenu, které zemi už roky drží ve stavu hladomoru, ale nad tento drobný ústupek veřejnému mínění nebyl zatím ochotný zajít. Ve chvíli, kdy americké zpravodajské služby vydaly svou zprávu o vraždě Džamála Chášukdžího, zavedla sice Bidenova administrativa sankce vůči několika do vraždy zapleteným jedincům – „zabijáka“ korunního prince Muhammada bin Salmána ale nechala na pokoji.

Čtěte také

Bidenův výrok pro ABC navazoval na další zprávu amerických tajných služeb, podle které se ruská vláda loni opět pokoušela ovlivnit výsledek amerických prezidentských voleb. Na začátku března také Bidenova administrativa uvalila na Rusko poměrně úzce vymezené sankce v souvislosti s otrávením a uvězněním Alexeje Navalného. Tony Blinken pak v uplynulých dnech varoval Německo, že dostavením plynovodu Nord Stream 2 se i tato země podle amerických zákonů otevírá sankcím. Ministr zahraničních věcí USA zdůraznil, že podle něj je dostavění plynovodu proti zájmům Evropské unie.

Vztahy těžko mohou být horší

Skutečnost je taková, že ostrými výroky na účet Kremlu nemá Biden moc co ztratit. Nastupující prezident tímto gestem pravděpodobně pomrkává na svoje demokratické podporovatele. Podle nedávného průzkumu Economist/YouGov celých 40 procent demokratů považuje právě Rusko za největší hrozbu pro Spojené státy (více než půlka republikánů naopak vidí největší nebezpečí v Číně). Rusko-americké vztahy jsou stejně v posledních letech na bodu mrazu.

Matěj Schneider

Přes divoké titulky a do jisté míry vynucenou teatrální reakci ze strany Kremlu tak aktuální kontroverze není ničím příliš překvapivým. Ve skutečnosti dobře vystihuje vzájemné nastavení špiček obou zemí. Kdo by si myslel, že se na něm může s Bidenovým příchodem něco změnit, nesledoval v minulých letech bedlivě Demokratickou stranu.

Autor je publicista

Spustit audio

Související