Martin Fendrych: Stát nechápe cenu uprchlíků z Ukrajiny
Je velmi důležité vědět, jak se u nás žije válečným uprchlíkům, jak oni, ale i český stát, zvládají integraci. Organizace PAQ Research zveřejnila nový výzkum ze série Hlas Ukrajinců v Česku. Během června sociologové sledovali posuny v práci, bydlení či příjmech Ukrajinců, kteří k nám utekli. Data od uprchlíků byla nasbírána před platností Lex Ukrajina V, tedy dříve, než začala platit novela cizineckého zákona. Ta podmínky uprchlíků u nás zhoršila.
Loni v létě zde pracovalo 45 procent ekonomicky aktivních uprchlíků, letos v červnu už 67 procent, což je velmi cenný posun.
Čtěte také
Špatné – pro ně i pro nás – je, že většina stále dělá práci pod svou kvalifikací, 58 procent pracuje v méně kvalifikovaných zaměstnáních než na Ukrajině. Co jim překáží, aby našli uplatnění, jež odpovídá jejich vzdělání? Jednak slabší znalost češtiny, ale dál také péče o děti. Chybí pro ně školky a hlídání.
Dodám svou zkušenost: ukrajinská zdravotní sestra uklízí v nemocnici, má desetiletého syna, na potvrzení kvalifikace by si musela vzít několik měsíců volno a dítě by nemohla živit. Vidím jako zásadní chybu státu, že o její zdravotní vzdělání de facto nestojí, nepomůže jí.
Pod svou kvalifikací častěji pracují ženy, ač přitom ovládají lépe češtinu a vzdělání mají stejné jako muži. Klasická, v naší zemi známá genderová nerovnost.
Žádná slast
Ukrajinci v práci nemají stejné podmínky jako Češi, 4 z 10 uprchlíků tvrdí, že dostávají méně peněz než Češi na stejné pozici. Zlé je, že více než třetina pracuje bez pojištění, bez nároku na dovolenou nebo přes zprostředkovatele práce a agentury, což je nevýhodné. Polovina dělá o víkendech nebo pozdě večer. Čtvrtina se živí několika zaměstnáními.
Čtěte také
Před platností Lex Ukrajina V si víc uprchlíků našlo nájem a nebyli závislí na státu. V březnu žilo v nájmu 39 procent z nich, v červnu o 10 procent víc. Dalším brání v nastěhování do nájmu vysoké ceny, nebo nemají na kauci. Problém však je, že tři čtvrtiny utečenců, kterým platil ubytování stát, od července kvůli Lex Ukrajina V tuto podporu ztratí.
Těžkou materiální deprivací trpí 48 procent uprchlíků, 68 procent žije pod hranicí příjmové chudoby. Velmi smutný je i fakt, že se dvě třetiny z nich u nás setkaly s diskriminací kvůli svému původu. Polovina Ukrajinců, kteří k nám prchli před Rusy, se i přesto kloní k tomu, že by v Česku zůstali.
Obrázek si můžeme udělat sami, žít v Česku pro uprchlíky není žádná slast. Stát jim sice zpočátku za podpory nevládních organizací nečekaně hodně a ochotně pomohl, ale delší dobu už nechápe, že je pro něj výhodné využít jejich schopnosti, nezahánět je do nekvalifikované práce a dát jim chuť u nás zůstat. Ukrajince potřebujeme.
Autor je komentátor Aktuálně.cz
Související
-
Menší dávky Ukrajinci ustojí. Nebudou mít ale kde bydlet, kritizuje Lex Ukrajina 5 psychoterapeutka
Zhorší Lex Ukrajina 5 životní podmínky ukrajinských uprchlíků u nás? Debatují psychoterapeutka Věra Roubalová a Kateřina Jirková z MPSV.
-
Luboš Palata: Ukrajina zůstane i další rok součástí jednotného trhu EU. Kyjev tak nakročil do Evropy
Měli bychom si začít zvykat: Ukrajina už byla ruskou agresí vtlačena do Evropské unie. Podle Zelenského ti, kdo odmítají nakupovat ukrajinské zboží, podporují agresora.
-
Novelizace Lex Ukrajina zhorší situaci uprchlíků, kteří se chtějí integrovat, soudí odbornice
Jak ovlivní novela zákonů zvaných Lex Ukrajina situaci uprchlíků v Česku? Debatují poslanec STAN Martin Exner a ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.