Prokop: Ukrajinští uprchlíci důchodový systém nevyřeší, pokud se ale dostanou na kvalifikované pozice, může to výrazně pomoci

To nejtěžší totiž podle něj teprve přichází: jak mimořádné pomáhání posunout do stabilní podpory lidí, kteří museli utéct před ruskou agresí. „Mnozí z nich tu třeba chtějí zůstat a my jim vlastně nedokážeme nabídnout budoucnost ne na měsíc, ale na rok dva nebo pět,“ dodává.

„Problém s ukrajinskými běženci zdůrazňuje mnohé české problémy. Nedokážeme vyřešit sociální bydlení, pomoc studentům nebo zrychlit nástup zahraničních pracovníků třeba do zdravotnictví,“ uvádí s tím, že dvě třetiny Ukrajinců zde pracují pod svou kvalifikací.

Klimeš kritizuje, že podobně jako v době covidu či energetické krize ani dnes neexistuje dávka, která by byla vyplácená předem a stát by jejím prostřednictvím dokázal pomoci komukoli, nehledě na to, jestli je to Ukrajinec nebo Čech.

Čtěte také

Některým lidem na Karvinsku se za socialismu žilo lépe. Mluvme o tom s nimi a neohrnujme nos, říká Karin Lednická

Zdůrazňuje také nutnost výuky češtiny – sám přiznává, že se mýlil, když se domníval, že se Ukrajinec může naučit česky během pár týdnů. Stát by podle něj například mohl nabídnout vouchery na výuku češtiny, které by se uplatňovaly v soukromých jazykových školách.

Důležitost znalosti jazyka vyzdvihuje také sociolog Daniel Prokop, podle únorového průzkumu společnosti PAQ Research se totiž jen zhruba 36 procent ukrajinských dětí domluví v běžných situacích. Přestože v některých školách, například v Karlovarském kraji nebo Kolíně, stále vznikají segregované třídy pro ukrajinské děti, oceňuje, že ve většině republiky se stát a samosprávy k takovému řešení neuchýlily.

„Čeština jako další jazyk není povinná. Rodiče ji mohou odmítnout a školy tvrdí, že ji odmítají. Neziskovky a část rodičů ale říkají, že se na to ty školy jen vymlouvají. Už před rokem jsme ji měli zavést jako povinnou součást vzdělávacích programů, vynutilo by to větší investice do učitelů a byli bychom dál,“ poznamenává.

Neziskovky napravují chyby systému

1. července vstoupil v účinnost zákon Lex Ukrajina V, který výrazně mění pravidla pro poskytování pomoci, například pokud jde o bydlení. „Snaží se udělat pomoc cílenější a podmiňuje ji výší příjmů, ale také výrazně zesložiťuje celý systém. Já i řada dalších lidí, kteří se v této oblasti pohybují, máme obavy, že se ten systém stane hodně nepřehledný,“ míní Prokop.

Čtěte také

Vydali jsme se řeckou cestou a musíme z ní co nejrychleji pryč, varuje ekonomka Matesová

„Ten systém je navázán na příjmy, což motivuje k práci na černo. Navíc ten systém měl vysokou legitimitu díky tomu, že peníze byly vypláceny Čechům, kteří to bydlení poskytovali. Když se to zruší, může to mít negativní následky a je zde spousta parametrů, jejichž efekty lze jen těžko dohlédnout,“ podotýká.

Také podle novinářky Apoleny Rychlíkové nyní hrozí, že přibude lidí, kteří budou zatajovat své příjmy: „A samozřejmě to zase spadlo na úřady práce, které budou vše individuálně posuzovat. A zase narážíme na strop, kdy je úředníků a úřednic málo, jsou málo zaplacení a mají už dost problém s agendou týkající se dopadů inflace. Dávky se tak můžou zpožďovat.“

Poukazuje na to, že značnou část sociální práce místo státu vykonávají neziskové organizace, ve kterých ale panuje velká nejistota, zda uprchlíci z Ukrajiny nezačnou přicházet o bydlení. „A nastane ona chyba systému, takže to budou právě nevládní organizace, kdo se o ty lidi bude muset starat,“ doplňuje.

Migrace může pomoci

Jan Pokorný připomněl, jak v jednom z předchozích dílů ekonomka Danuše Nerudová řekla, že důchodový systém vyřeší pouze migrace. Podle Prokopa ale běženci z Ukrajiny, i pokud tu zůstanou, nebudou mít v tomto směru až takový vliv:

Čtěte také

Nerudová: Zásadní důchodovou reformu u nás už nikdy neuděláme. Vždy do toho vstoupí střet levice a pravice

„Migrace může pomoct, pokud dokážeme uprchlíky a migranty umisťovat do těch pozic, kde mají kvalifikaci. Důchodový systém vyřešíte, jen pokud budou ti lidé na zaměstnanecký poměr a budou mít nějaké průměrné příjmy, protože lidé, kteří pracují na dohody, pracují načerno nebo v těch velmi nízko placených pozicích, velkým přínosem z tohoto pohledu nejsou.“

„Druhá věc samozřejmě je, že tu budou přes tři miliony důchodců, což nejde vyřešit tím, že tady začnou pracovat pouhé desítky tisíc lidí navíc. Takže myslím, že Ukrajinci důchodový systém nevyřeší. Sto tisíc dobře integrovaných lidí v zaměstnaneckých poměrech sice může výrazně pomoct z hlediska odvodů, ale do takové situace se teprve musíme dostat,“ dodává Prokop.

Nový politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v neděli 16. července po 18. hodině.