Nerudová: Zásadní důchodovou reformu u nás už nikdy neuděláme. Vždy do toho vstoupí střet levice a pravice

„Osobně nepočítám s tím, že do důchodu půjdu, respektive bude zde nutnost pracovat a doufám, že mi bude sloužit mentální zdraví, abych zvládla svou práci vykonávat. A upřímně si neumím představit, jak to dělají třeba lidé z pracující třídy,“ přiznává novinářka Apolena Rychlíková.

Podle ekonomky Danuše Nerudové je realitou, že jen ze státního důchodu lidé v budoucnu nevyžijí a nejmladší generace si to uvědomuje. „Nemáme automaticky počítat, že se o nás postará stát. Ten je od toho, aby se postaral, když přijde nějaká tíživá životní situace. Mám pocit, že jsme od vychovávání aktivních jedinců sklouzli k modelu, kdy je velká část populace pasivní a očekává, že se o ně stát postará,“ soudí.

Čtěte také

Matesová: Vláda by měla opustit podmínku 40 odpracovaných let pro předčasný důchod. Přidala bych ale ostřejší snížení penze

Novinář David Klimeš souhlasí s tím, že by se lidé neměli spoléhat na stát, ten by jim ovšem měl nabídnout dvě až tři další preferované varianty, jak by si občané mohli relativně bezpečně spořit na důchod, například prostřednictvím veřejnoprávního pilíře navázaného na státní dluhopisy.

„Ano, člověk by se měl postarat sám, ale v situaci, kdy si lidé berou druhou práci, aby vůbec zaplatili nájem, je taková debata mimo realitu,“ namítá Rychlíková s tím, že dvě třetiny pracovních úvazků jsou pod úrovní minimální důstojné mzdy, třetina domácností nezvládne nic ušetřit a mnozí senioři ještě před nástupem inflace končili na ubytovnách.

„Do transformačního procesu v 90. letech jsme vstupovali s tím, že tady budou důchody jako v Německu nebo Rakousku, když si utáhneme opasky. V tom je obsažené i to velké symbolické zklamání generace, která teď vstupuje do důchodového věku,“ dodává.

Reforma nebude

Klimeš podotýká, že současnou výši důchodů na úrovni 50 procent průměrné mzdy si Česko nemůže dovolit: „Došlo k tomu vlastně mimoděk, protože nikdo včetně vlády ten systém neřídí a pak musí dělat protiústavní věci, aby to nějak zarazil.“

Čtěte také

Julie Hrstková: Sliby politiků vysoký důchod nezajistí

Poukazuje také na to, že problematickou situaci nízkopříjmových důchodkyň mohl stát vyřešit za jednotky miliard korun, místo toho ale přišel s plošným a nákladným příspěvkem za vychované dítě, který za cenu 20 miliard zvýší důchody i těm, kteří to nepotřebují.

„Ta impotence udělat důchodovou reformu není odborná, ta je bohužel už 30 let politická,“ přidává se Nerudová a dodává, že debaty mezi levicí a pravicí se zužují na zhruba 15 procent nízkopříjmových důchodců a jednočlenných domácností.

Jako někdejší předsedkyně důchodové komise prý také ví, jak obtížné je změny v důchodech prosadit.

„Dobré ekonomické řešení nikdy nebude, protože do toho vždy bude vstupovat střet levice a pravice. Ten způsobil, že u nás nikdy žádnou zásadní reformu neuděláme, protože lidé nemají důvěru ve stát, že je schopen reformu provést. A to proto, že v roce 2011 levice a pravice nedokázaly najít konsenzus,“ konstatuje ekonomka.

Čtěte také

Petr Holub: Reforma penzí – drsný zásah proti mladším generacím

Klimeš se domnívá, že k průšvihu nedojde, protože problém s důchodovým systémem se vyřešit musí, jelikož po roce 2030 začnou být jeho náklady neúnosné. Nyní jde hlavně o to, aby reforma byla sociálně co nejcitlivější.

„V systému je dostatek peněz na to, aby to bylo sociálně citlivé. Jenom je nesmíme vynakládat tak strašně špatně. Teď už není čas na konsenzus, ale na jasný příběh, jak změnit důchody v České republice,“ uzavírá.

Nový politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v neděli 23. dubna po 18. hodině.