Zvýšení věku odchodu do důchodu se nemusíme bát. Není to změna, na kterou se nedá připravit, říká socioložka Vidovićová

Podle průzkumu agentury Median je proti zvýšení hranice věku odchodu do důchodu 76 procent dotázaných. „Většinou mají tenhle názor ženy a lidé se středoškolským vzděláním bez maturity,“ vysvětluje Anna Horáčková z domácí redakce. „Kdybychom se podívali na způsob, jak si vydělávají, tak jsou to většinou klasičtí zaměstnanci.“

Čtěte také

iROZHLAS

Median: Tři čtvrtiny Čechů nesouhlasí se zvýšením věku odchodu do důchodu. Třetina je pro růst daní

Různorodost postojů ke zvyšování hranice se dá také vypozorovat podle toho, jaká politická uskupení respondenti volí. „Z hlediska politických preferencí se proti vyššímu věku odchodu do důchodu staví voliči Přísahy, hnutí ANO anebo hnutí SPD a taky ti, kdo běžně nechodí volit,“ dodává redaktorka.

„Politické preference jsou poměrně těsně spojené se sociodemografickými údaji. Je to spíše politická preference a kritika úvah o nastavení důchodového systému spojená s jakousi kritikou vlády, a to možná jakékoliv vlády, než motivace o zajištění ve stáří,“ uvažuje socioložka Lucie Vidovićová.

Jde spíš o politickou debatu

Pro negativní postoj ke zvýšení věku existují podle Vidovićové tři hlavní důvody. „Vnímáme starobní důchod jako zažité právo a nějaké zásahy do systému pro nás nejsou komfortní. Důležitější ale zjevně je, že si nedokážeme představit, jak se bude vyvíjet společnost a máme obavy ze změn,“ dodává. „Musím předeslat, že z mého pohledu nejsou úplně oprávněné.“

Máme uvažovat o tom, že život je dlouhý a že potřebujeme pečovat o své zdraví a vztahy.
Lucie Vidovićová

„Třetí důvod je, že se velmi málo mluví o tom, že bychom se bát nemuseli a že ta změna nebude tak drastická, jak to z toho dnešního pohledu může vypadat. Je dělaná ve smyslu očekávání zvýšení produktivity práce, změn na trhu práce, podpory pracovní dlouhověkosti,“ pokračuje socioložka. „Není to změna, na kterou se nedá připravit.“

Čtěte také

Důchody jsou nejvyšší v historii. Vyšší valorizace znamená vážné hospodářské škody, tvrdí Výborný

Se zvýšením věku odchodu do penze by paradoxně neměli problém velmi mladí lidé, kterých by se změna osobně dotkla. „Celkově to znamená, že rozhodně pro nebo spíš pro to zvýšení věku pro odchod do penze by byla necelá pětina všech respondentů průzkumu,“ uvádí závěry průzkumu Horáčková.

„Postoje se zdají být mnohem více spojeny se socioekonomickou situací a s výší vzdělání než s věkem a pohlavím. To je důležitý vzkaz, že se nejedná o osobní obavy nebo preference, ale skutečně spíš o politickou debatu,“ navazuje socioložka.

Možností, jak systém nastavit, je více

Variant úpravy systému navíc existuje více. Kromě zvýšení hranice důchodového věku je ve hře také zvyšování daní nebo větší spoléhání na vlastní úspory jednotlivců. Průzkum Medianu zároveň zjišťoval, jaké možnosti by respondentům vyhovovaly nejvíce.

„Je to poměrně různorodé. Zhruba 35 procent respondentů si myslí, že by vláda měla hledat nové zdroje financování, třeba zvyšování daní,“ popisuje Horáčková. „Zhruba 29 procent respondentů pak preferuje, aby se každý sám lépe staral o své úspory a připravoval se během života tak, aby měl ve stáří dost peněz.“

Čtěte také

Politoložka Dvořáková: Důchodová reforma a důstojné penze? Důležitější než věk je investice do budoucích generací

„Je zajímavé se podívat na šíři možností. Mám někdy pocit, že jdeme směrem buď a nebo, ale možností je více,“ říká Vidovićová. „Jedna z těch extrémně důležitých je věkový management, který nás má provázet celým životem. Máme uvažovat o tom, že život je dlouhý a že potřebujeme pečovat o své zdraví a vztahy, což jsou věci, které se skládají z té pracovní dlouhověkosti.“

Podle socioložky tak není řešením aplikování jen jedné uvažované varianty, nezbytné je podle ní možnosti propojit. „Spíš bych viděla různé cesty, jak můžeme k cíli dojít. Není to jenom na straně daní, ale je to i větší péče o soukromé úspory, o zdraví atd. A tyhle drobné střípky se potom spojí do kýženého výsledku,“ uzavírá.

V celém pořadu se také dozvíte, jaké jsou přesné závěry průzkumu agentury Median nebo co podle Vidovićové znamená, že část respondentů si nebyla jistá vhodným řešením, či jaké možnosti podle ní česká společnost při řešení důchodové reformy má. Provází Lukáš Matoška.