Speciál z Jihlavy: Plody devadesátek sklízíme dodnes, mlčeli jsme o negativech transformace, míní historička Gjuričová

Historička poukazuje na souboje prezidenta Václava Havla s federálním parlamentem – na dobových karikaturách je dokonce zobrazován, jak míří do sněmovny s nasazenou boxerskou rukavicí.

„To je výrazný motiv těch prvních let. A ne úplně vábný ze strany idealizovaného prezidenta, který se snažil svobodně zvolený parlament zatlačit do defenzivy a delegitimizovat ho,“ podotýká.

Podle komentátora Davida Klimeše je to mimo jiné dané tím, že v jiných zemích k politickým změnám nedošlo tak rychle jako v tehdejším Československu. S komunisty bylo důležité spolupracovat, protože znali parlamentní procedury.

„Na druhou stranu, přestože si instituce tak personalizujeme, tak po těch 30 letech je máme asi nejstabilnější v celé střední Evropě. Přispívají k tomu, že zde máme poměrně odolnou liberální demokracii,“ poznamenává.

„Symbol devadesátek“

Jedním z přetrvávajících symbolů devadesátých let je podle novinářky Apoleny Rychlíkové personální kontinuita ve světě médií: „Dlouho je vedli lidé, kteří o sobě říkají, že tehdy stačilo projít kolem dveří nějaké redakce, druhý den v ní pracovali a za týden byli šéfredaktory. Většina známých novinářů se do vedoucích pozic vyšvihla v 90. letech a od té doby v nich zůstali,“ tvrdí.

24 fotografií

Poukazuje také, že po revoluci obsazovali některé pozice ti nejméně pravděpodobní lidé. „Jsem z prostředí, kde byli i disidenti, a všichni kamarádi mého táty byli v Bezpečnostní informační službě. Byli to třeba bývalí herci. Povolávali se lidé, kteří neměli žádné schopnosti, ale reálně tam po nějakou dobu pracovali,“ dodává novinářka.

Do této doby se datují nejrůznější úsměvné historky. Podle historičky Gjuričové ale šlo o vážnou věc. „Když byl na ministerstvu vnitra Jan Ruml, probíhal tvrdý boj o klíče k estébáckým papírům a k celé lustrační agendě. Z pramenů plynuly lidské tragédie a odehrávaly se tam drsné souboje,“ upozorňuje.

V zájmu udržení příběhu o úspěšné ekonomické transformaci také politici z různých důvodů mlčeli o jejích negativních dopadech.

„To je možná něco, co sklízíme dodnes. Říkáme si, že města volí tak a regiony onak, ale neumíme mluvit o českých zemích jako o ostře rozděleném území. Je to v každých volbách a ve všem tom mudrování nad rozdělenou společností,“ uzavírá historička.

Politický podcast Chyba systému si můžete pustit nahoře v audiozáznamu.