Smejkal: Covid ukázal, že zdravotnictví se musí změnit. Kdo se nestará o prevenci, ať si připlatí
Pandemie nemoci covid-19, jejíž první případy se objevily před pěti lety a posléze se rozšířila do celého světa, odhalila systémové problémy českého zdravotnictví, které navíc není na další podobné krize připravené. „My máme sice skvělé zdravotníky, kteří se úplně vyčerpali za covidu, ale to zdravotnictví zas tak dobré nemáme. My si myslíme, že ho máme dobré, ale ono už mele z posledního,“ upozorňuje hlavní epidemiolog pražského IKEMu Petr Smejkal.
Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš a Petr Smejkal
Editorka: Karolína Kašparová
Zvukový obal: Jaroslav Pokorný
Grafika: František Novotný
Kreativní producent: Lukáš Sapík
„My pořád léčíme, ale nedáváme důraz na prevenci. Máme spoustu nemocnic, ale některé už opravdu mít nemusíme. V průměru nemáme málo lékařů, ale někde chybí a jinde jich je víc. Za covidu jsme dopadli špatně jako celá východní Evropa, a dokud to zdravotnictví nezměníme, tak jiný nebude ani výsledek další pandemie,“ vyjmenovává.
Čtěte také
Není to přitom ani otázka peněz. Těch je podle něj v systému dostatek, ale nejsou správně alokované. „Spíš než zase vymýšlet české kolo by to chtělo okopírovat nějaký funkční model ze zahraničí, třeba německý nebo dánský,“ uvažuje lékař.
„Systém je třeba změnit. Méně léčit, více dbát na prevenci a na kvalitu péče než na její kvantitu. Covid byl zátěžový test. A čím déle od něj jsme, tím víc se bojím toho, že to zase vyšumí,“ přiznává internista a infektolog.
Zdravotnický socialismus
Proti covidu se dnes v Česku očkuje méně lidí než proti chřipce, přitom i v tom ve srovnání se západní Evropou výrazně zaostáváme. „Spousta lidí na prevenci kašle a je to i systémem. Není pravda, že bychom byli antivaxerský národ,“ podotýká.
Čtěte také
Poukazuje na to, že například ve Spojených státech je vakcína nabízena při jakékoli návštěvě zdravotnického zařízení, očkuje se i v lékárnách a nemusí to provádět lékař.
„Musíme projít určitou dedoktorizací, ne všechno musí dělat doktor. Hlavně ať to dělá člověk, který to umí, ale nemusí mít titul MUDr. Chybí nám také propojení celého systému a digitalizace. Tady jeden ministr dostane na frak, že zkusí digitalizovat stavebnictví, ale ve zdravotnictví jsme v začátcích,“ zdůrazňuje.
K větší odpovědnosti za své zdraví je podle Smejkala třeba vést i pacienty – ti, co se o prevenci nestarají, by si měli připlatit. „Ve zdravotnictví žijeme v těžkém socialismu. Nerozlišujeme mezi těmi, kdo se o své zdraví starají a nestarají, ale ani mezi dobrými a špatnými nemocnicemi,“ kritizuje.
Ve zdravotnictví by se ve větší míře měly uplatňovat světové trendy, včetně ambulantní a domácí péče a redukce počtu lůžek. Zásadní roli by měly hrát pojišťovny.
„Mezi nimi teď nejsou moc rozdíly. Některá vám dá kartu do fitka navíc, ale není to jako třeba v Německu. Bohužel jsou pojišťovny pod vlivem politiků. Přitom mají data o tom, jak se kde operuje, a mohly by se jimi řídit a říct: ‚Toto je kvalitní nemocnice, běžte tam.‘ Tuto úlohu v zahraničí běžně mají,“ uzavírá.
Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 5. října po 11. hodině a v neděli 6. října po 18. hodině.
Související
-
Julie Hrstková: Jak resort zdravotnictví objevil demografii
Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo analýzu resortu a to, co je nutné udělat v dalších letech. Analýza říká, že při vývoji demografie je stávající systém neudržitelný.
-
Moderní zdravotnictví umí zázraky za obrovské peníze. Nutně potřebujeme více prevence, míní Hroboň
Pavel Hroboň byl jako náměstek ministra u zavádění regulačních poplatků, které považuje za správné: „Ve zdravotnictví by všichni byli rádi, kdybychom je dnes měli.“
-
České zdravotnictví na tom nikdy nebylo lépe. Nevíme ale, zdali se to podaří udržet, soudí lékař
Jaký zdravotnický systém bychom měli mít v roce 2050? V pořadu Leonardo Plus vysvětluje Michal Koščík z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.