Moderní zdravotnictví umí zázraky za obrovské peníze. Nutně potřebujeme více prevence, míní Hroboň

To, co začalo výbuchem nespokojenosti především mladých lékařů, se postupně transformovalo a do čela se postavili odboroví předáci, kterým jde o plošné zvýšení platů, tvrdí odborník na zdravotnictví.

Centrálně stanovované platy ovšem podle Hroboně nejsou v českém decentralizovaném systému zdravotnictví vhodné, a to s výjimkou mladých lékařů, kteří nejsou plně kvalifikovaní, a tudíž nejsou v tak dobrém postavení vůči svým zaměstnavatelům.

Čtěte také

Peněz je ve školství i zdravotnictví dost, problémem je decentralizace, míní ekonom Mertlík

Podle novinářky Apoleny Rychlíkové ale není příliš reálné, že si vyšší mzdu lékař prosadí sám bez pomoci odborové organizace. Už před několika lety v knize Stát v rozkladu psala o lékařích, kteří plánovali odejít pracovat do zahraničí, například z pohraničí jen pár desítek kilometrů do Německa, kde mají trojnásobný nástupní plat a jasně danou pracovní dobu.

„Tématem knihy bylo pět velkých oblastí, o kterých nám vlády 30 let říkají, že je změní, ale které ani dalších 30 let měnit nebudou. Ten text jsem nazvala citátem jednoho z lékařů, který tehdy vystupoval anonymně. Dnes by asi klidně šel na jméno. Říkal, že jsou jednou nohou v kriminále, protože způsob, kterým je nucený vykonávat práci, znamená ohrožení, protože není možné směny zvládat při garantování stoprocentní bezpečnosti,“ uvádí.

Devastující změny (názorů)

Podle Hroboně prošlo české zdravotnictví velkými změnami v 90. letech, později se ale ukázalo, že Češi mají velkých změn dost a mohou se odehrát jen v krizových dobách. Neúspěšný pokus o reformu zdravotnictví zažil v pozici náměstka ministra Tomáše Julínka (ODS), který prosadil regulační poplatky, později ovšem zrušené.

„Nebylo šťastné, že to byla jedna z prvních věcí, které jsme udělali, ale bylo to správné. Byla tam dobře nastavena ochrana sociálně slabších skupin a myslím, že ve zdravotnictví by všichni byli rádi, kdybychom je dnes měli,“ podotýká.

Čtěte také

Zdravotnictví stojí na přesčasech. Lékaři jsou nuceni dělat i věci, kvůli kterým nestudovali, upozorňuje komentátor Čaban

Komentátor David Klimeš v této souvislosti připomíná exministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD), který hodlal zamezit plíživému růstu ekonomické spoluúčasti pacientů, jako ředitel nemocnice v Motole chtěl ale předtím přesný opak.

„Takové obraty jsou časté a výrazně to zdravotnictví devastuje. I teď vidíme, kolik reformních plánů o spoluúčasti deklarovaly nyní vládní strany. Nakonec ale dělají jen ty tupé škrty, které se na příkladu mladých lékařů ukazují být zcela nefunkční,“ upozorňuje.

Podle Rychlíkové ale zvyšování spoluúčasti pacientů není možné v současné nepříznivé ekonomické situaci. „Koneckonců na dostupnosti zdravotnictví, vzdělání a bydlení byl postaven poválečný konsenzus v západní Evropě. Přicházet s takovými tématy, jako je spoluúčast ve zdravotnictví, je opravdu přilévání oleje do ohně,“ míní.

Budoucnost v prevenci

Rychlíková poukazuje na to, že spoluúčast již dnes funguje ve formě zdravotního pojištění. Zdravotnictví podle ní navíc nelze považovat za rovnostářské, protože v řadě oblastí je jeho dostupnost tristní.

„Co je víc asociálního? Když se z těch 450 miliard veřejného pojištění platí spodek péče, tedy i levnější léky, ale není na léčbu komplikovanějších onemocnění? Budeme dál říkat, že je zdravotnictví pro všechny, ale některé věci budeme z té péče vydělovat?“ namítá Klimeš s tím, že například u zubařů se platí z vlastní kapsy i desítky tisíc korun.

Čtěte také

Řešit rýmu na pohotovosti je frustrující. Systém musí vyhovovat i lékařům, říká ředitel Nemocnice Slaný

Také Hroboň připouští, že zavedení spoluúčasti v současné době není politicky reálné. Navíc vláda je v polovině volebního období a žádné velké změny se už neodehrají.

Přitom už dnes se začíná projevovat například stárnutí obyvatelstva, které je nutné řešit, mimo jiné větším důrazem na prevenci – je třeba informovat i správně motivovat. Rozdíl mezi věkem dožití a délkou života ve zdraví se totiž u průměrného Čecha pohybuje okolo 12 let.

„Moderní zdravotnictví umí v mnoha případech zázraky. Ty zázraky stojí obrovské peníze, ale ty zázraky velmi často řeší věci, ke kterým vůbec nemuselo dojít za života pacienta. Anebo by nastaly ne v jeho 60 letech, ale v 80. Nutně se potřebujeme více zaměřit na prevenci,“ zdůrazňuje řídící partner Advance Healthcare Management Institute.

Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v neděli 3. prosince po 18. hodině.