Zdravotnictví stojí na přesčasech. Lékaři jsou nuceni dělat i věci, kvůli kterým nestudovali, upozorňuje komentátor Čaban

Podle zástupce protestujících lékařů Jana Přády, který byl v listopadu zvolený viceprezidentem České lékařské komory, jsou navíc přesčasy dobrovolné jen na papíře. Protože nadřízení prý mají na mladé lékaře dost pák, aby je k přesčasům fakticky donutili, například hrozbami, že jim zkomplikují složení atestace.

Čtěte také

Julie Hrstková: Nepřehlížejme mladé lékaře

České zdravotnictví je ale zároveň na přesčasech postavené, což je podle novináře Čabana dědictví z dob před listopadem 1989.

Zároveň je prý naivní se domnívat, že při důsledné kontrole maximálního množství přesčasů, jak požadují mladí lékaři, bude možné zachovat stávající objem poskytované péče.

„Nebo to bude vyžadovat zásadní reorganizaci práce. Tedy odbřemenit lékaře od administrativy, které věnují velkou část pracovní doby, a zapojit moderní technologie, třeba přepis hlasu pro psaní lékařských zpráv. Pořád ale máme skoro 200 nemocnic, které zákon nutí fungovat v režimu 24/7, a je potřeba mluvit o tom, zda to není přehnaný požadavek,“ upozorňuje novinář.

Není prý nutné nemocnice rušit, jde spíš o strukturu poskytované péče a specializaci, k tomu dochází například v Německu.

Peníze i prestiž

Podle Čabana je relevantní i požadavek protestujících lékařů na zvýšení platů, mimo jiné proto, aby vedení nemocnic zacházelo s jejich prací důstojněji. „Aby zkrátka nebyli nuceni dělat věci, kvůli kterým tu školu opravdu šest let nestudovali a pak se dalších šest let nepřipravovali na samostatný výkon povolání,“ podotýká.

Čtěte také

Protest lékařů hrozí i po jejich schůzce s ministerstvem. „V návrhu chybí otázka mezd,“ vysvětluje lékař Přáda

V průběhu příštího roku by prý měl vzniknout speciální zákon o odměňování zdravotníků.

„Zdá se, že by měl platy zdravotníků indexovat na jeden a půl až trojnásobku průměrné mzdy podle kvalifikace lékaře. Jestli si to ale může stát dovolit, je velká otázka,“ dodává s tím, že výdaje na platy nemocničních lékařů se nyní pohybují okolo 120–130 miliard ročně.

Čaban připomíná nenaplněné memorandum o zvyšování platů lékařů, které před 12 lety podepsal tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger. Pak ale vláda padla a další ministři se memorandem už necítili vázáni.

Čtěte také

Petr Hartman: Zdravotnictví mají nadále spasit přesčasy

„Dlouhodobá řešení je třeba si na jednáních slíbit a poté dodržet. To je bohužel celkem problém a důvěra mezi lékaři a ministerstvem je kvůli tomu narušena,“ poznamenává.

Podle statistik má Česko na počet obyvatel více lékařů, než je průměr zemí Evropské unie. Přesto ale pacienti postrádají praktické lékaře či některé specialisty. „Máme dost lékařů, ale nemáme je správně rozložené geograficky ani mezi obory. Některé odbornosti prostě trpí nedostatečným zájmem a to je něco, co se velmi těžko reguluje,“ konstatuje.

Mnohdy to není otázka peněz, například dětský psychiatr v soukromé ambulanci o ně dnes prý nebude mít nouzi. „Možná spíš půjde o prestiž či obraz povolání. V nejbližších letech budeme potřebovat, aby přibylo lidí se zaměřením na geriatrickou péči, protože demografie je neúprosná,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus Šárky Fenykové.